Čtu nová vládní nařízení a pomalu se mě zmocňuje úzkost. Spoustě věcí nerozumím. Informace se na mě valí ze všech stran. Výpovědi zdravotníků, názory (ne)odborníků, rady psychologů, strach mých klientů, bolestné zkušenosti mých přátel a rozporuplné názory úplně cizích lidí – to když se neuhlídám a začtu se do diskusí na sociálních sítích. A je mi mizerně. Protože nevím. Nevím, co dělat. Nevím, co je správně. Nevím, čemu věřit. Jak se chovat? Jak myslet? Jak dál naplňovat svoje potřeby a udržet si alespoň nějakou zdravou míru kvality svého života?
Tento článek si mohou přečíst jen předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného.