Laskavé hranice

Neopouštějme sami sebe jen proto, abychom se zavděčili druhým.

15:15
Nela G. Wurmová

Nela G. Wurmová
Psycholožka

29. 11. 2022

Je samozřejmě tisíc způsobů, jak a proč být laskavým člověkem. Poslední dobou ale přemýšlím, jak velký rozdíl je mezi tím, když sami v sobě nemáme na výběr a vstřícnost k druhým nám něco diktuje – obvykle naše vnitřní přesvědčení, strach z odmítnutí nebo pocity viny. A tím, když máme ten luxus být laskaví prostě jen tak, bez očekávání výsledku, s lehkostí. Jen z vlastního citového nadbytku.

V nedávném článku jsme psali o takzvaných introjektech, kterým psychoterapeuti někdy říkají „mělbychy“. Jsou to vnitřní přesvědčení, co je správné, co můžu a nemůžu, co je nepřijatelné. Co musím dělat pro to, ať jsem hodnotným člověkem, zasloužím si přijetí a přízeň druhých lidí, uspěju v životě. Začala jsem přemýšlet, jak je to s těmi introjekty, které jsou vlastně docela pozitivní. S těmi, které říkají:

Články k poslechu

Čím si plníme hlavu

Co je tady špatně? Přesně na to se mozek ptá pořád.

10 min

Na jedné lodi

Do vztahu přináší každý svou osobní nedozrálost. Jak se podpořit v růstu?

7 min

Láska na talíři

Jídlo a láska mají hodně společného. Problém vzniká, když se obojí nějak zamotá a přidá …

10 min

Magický svět

Lpění na věcech a rituálech dětem dává jistotu. Kdy je čas zasáhnout?

7 min

Paradox změny

Změna se děje, když na ni přestaneme tlačit. Jak se tomuto stavu otevřít?

13 min

29. 11. 2022

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.