Léčba člověkem

Sami si o sobě můžeme vytvořit libovolnou mylnou představu a věřit jí do konce života. Proto bychom neměli žít osaměle.

Andrea Platznerová

Andrea Platznerová
Psychiatr, psychoterapeut

27. 9. 2016

Jednoho dne obrátíme pozornost do svého nitra a jeden z plejády možných důvodů nás přivede k tomu, že si řekneme: „Tak takhle to je! To, co jsem si o sobě léta myslel, není vůbec pravda! Takovýto já přeci vůbec nejsem!“ Nebo: „Takováto bych možná chtěla být, ale to nejsem já, já jsem někdo úplně jiný, než jsem si léta namlouvala!“ A nebo: „Ahá! Tak já nejsem jen takový, já jsem ještě i onaký, a ono se to překvapivě vůbec nevylučuje!“

Kolik toho už bylo řečeno a napsáno o sebepoznání! Miliony písmen! Ale to není ten důvod, pro který já dnes o sebepoznání psát nechci. Vůbec si nemyslím, že ty miliony písmen byly napsány zbytečně! A toto téma zaplní i v budoucnu jistě ještě mnoho stránek a zaplní je právem.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Přeučený introvert

Potřebuje umět dvě věci: vylézt z ulity a zase se do ní vrátit.

9 min

Konec vztahu jinak

Po rozchodu bychom se prý měli citově odpojit. Čím nám tento mýtus škodí?

14 min

Nemusíš se rozvíjet

Příliš mnoho psychologie vám může škodit. Nebo vašemu vztahu.

12 min

Hlad po přijetí

Co když se staré rány ozvou u lahve vína? Naučte se rozlišovat, odkud touha pramení.

12 min

Vztahové iluze

Pomalu vám dochází, že ten vztah nikdy nebyl opravdový. Tak proč konec tolik bolí?

12 min

27. 9. 2016

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.