Léčba člověkem

Sami si o sobě můžeme vytvořit libovolnou mylnou představu a věřit jí do konce života. Proto bychom neměli žít osaměle.

Andrea Platznerová

Andrea Platznerová
Psychiatr, psychoterapeut

27. 9. 2016

Jednoho dne obrátíme pozornost do svého nitra a jeden z plejády možných důvodů nás přivede k tomu, že si řekneme: „Tak takhle to je! To, co jsem si o sobě léta myslel, není vůbec pravda! Takovýto já přeci vůbec nejsem!“ Nebo: „Takováto bych možná chtěla být, ale to nejsem já, já jsem někdo úplně jiný, než jsem si léta namlouvala!“ A nebo: „Ahá! Tak já nejsem jen takový, já jsem ještě i onaký, a ono se to překvapivě vůbec nevylučuje!“

Kolik toho už bylo řečeno a napsáno o sebepoznání! Miliony písmen! Ale to není ten důvod, pro který já dnes o sebepoznání psát nechci. Vůbec si nemyslím, že ty miliony písmen byly napsány zbytečně! A toto téma zaplní i v budoucnu jistě ještě mnoho stránek a zaplní je právem.

Články k poslechu

Láska jako bezpečné pouto

Láska není jen emoce, ale hluboká potřeba bezpečného spojení.

13 min

Od touhy k závislosti

Proč nás může nový vztah zcela pohltit a kdy to začíná být problém?

7 min

Paradox velkých vztahů

Hluboké vztahy drží pohromadě maličkosti. Ptejte se na banality. Mluvte o drobnostech.

10 min

Původ prázdnoty

Odkud pramení, jaký je její smysl a jak s ní můžeme naložit?

9 min

Vyroste vnitřní dítě?

Naše zranitelné já si říká o pozornost podle toho, co právě prožíváme.

11 min

27. 9. 2016

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.