Ilustrace: János Huszti
odemčené

Logika předsudků

Pokud někoho nebo něco neznáme, nezbývá nám než si vytvářet představy.

9:34
Tereza Kašková

Tereza Kašková
Psycholožka

26. 4. 2023

S předsudky se setkáváme všichni a pravděpodobně ještě dlouho budeme. Před šedesáti lety byl jeden z nejčastějších předsudků vůči černošské menšině, že černoši jsou špinaví. Dnes už o hygieně této menšiny pochybuje málokdo, ale velká část americké populace se obává, že černoši jsou agresivnější než běloši. Jak s předsudky můžeme pracovat?

Ačkoli se může zdát, že předsudky mizí, častěji spíše mění svůj obsah. Prokázala to práce americké psycholožky Patricie Devine. A co u nás? Občas mám pocit, že se točíme v kruzích. Jednou naše společnost odsuzuje migranty ze Sýrie, podruhé migranty z Ukrajiny. A mezitím jsou tu Romové a homosexuálové.

Moderní psychologie nám přitom ukazuje, že k redukci předsudků v našem okolí stačí velmi málo: kontakt se členy druhé skupiny, ať už přímý, nebo zprostředkovaný.

Když si to uvědomíme, dostaneme do ruky neuvěřitelně silný nástroj. Ty největší odpůrce asi do odlišných skupin nedostaneme, naštěstí ale stačí, když se tam vydáme sami a své zkušenosti budeme předávat dál. O čem že to mluvím? Pojďme to vzít postupně.

Počátky kontaktní hypotézy

Vraťme se pár let do minulosti. V roce 1955 otřásl americkou společností případ, kdy černoška Rosa Parks v autobusu odmítla pustit bělocha sednout. Tenkrát byly autobusy segregované, každá rasa měla přidělenou svoji část. Principy založené na rasismu byly všudypřítomné.

Pár let předtím došlo k zajímavému úkazu u obchodního námořnictva. Dříve se černošští a bělošští námořníci nesměli na lodi potkávat, často se lodě vůbec dělily podle posádky. Až do roku 1948, kdy námořnictvo od této praxe upustilo. Když se na toto téma později zaměřili psychologové, zjistili, že velmi klesla míra předsudků a námořníci si vytvářeli silná přátelství nehledě na barvu pleti.

Potkáváním ke spokojenější společnosti

Tyto úkazy inspirovaly amerického psychologa Gordona Allporta k sepsání knihy O povaze předsudků, kde mimo jiné formuluje kontaktní hypotézu. Co přesně říká? Že když se dvě skupiny (v našem případě běloši a černoši) potkávají, může dojít ke snížení předsudků. Allport definoval, že k tomu musí být naplněny čtyři předpoklady:

  1. Společné cíle. Obě skupiny se potkávají proto, aby dosáhly společného cíle – ať už mluvíme o pracovním prostředí, nebo veřejném.
  2. Spolupráce. Skupiny spolu musí spolupracovat, nikoli soupeřit. Soupeření naopak vede ke zvyšování předsudků, jak ukazuje třeba Robbers Cave Experiment (ale o tom až někdy příště).
  3. Stejný socioekonomický status. Obě strany musí mít srovnatelnou úroveň vzdělání, výši příjmu a tak dále. Jinak se objevují tendence k nadřazenému chování.
  4. Podpora autorit. Toto vše musí mít explicitně vyslovenou podporu autorit – na celospolečenské úrovni tedy politiků, vědců a tak dále. Ve školním prostředí klíčovou roli hraje vyučující nebo vedení školy.

Jak plynul čas a přicházely další výzkumy, ukázalo se, že celá věc funguje trochu jinak. Psychologové, kteří na Allportův výzkum navazovali, zjistili, že jím jmenované faktory nemusí být naplněné – klíčem k redukci předsudků je prostě kontakt.

Ukázalo se ale, že u některých skupin může být kontakt i kontraproduktivní. Třeba u těch, které trpí velkými úzkostmi ze setkání s cizími lidmi. V takovém případě setkání pouze posiluje úzkosti a jediný výsledek je, že jedinci toto setkání nechtějí opakovat.

Zároveň vědci celou hypotézu rozšířili na různorodé skupiny, ať už na sexuální menšiny, mentálně či fyzicky postižené nebo jen věkově rozdílné skupiny.

Když má kamarád kamaráda

V poslední době došlo k dalšímu objevu. Stačí, když osobu z jiné skupiny zná někdo vám blízký a má s ní pozitivní vztah. Už v takovém případě předsudky klesají. A ještě převratnější zjištění? Stačí, když si kontakt s členem jiné skupiny představujete.

Jak to funguje? Jednoduše. Výzkum zaměřený na toto téma probíhá obvykle v kontextech, kde reálný kontakt není možný. Typickým příkladem je zkoumání předsudků vůči homosexuálním menšinám v zemích, kde je homosexualita nelegální nebo sociálně odmítaná. Například na Kypru, Jamaice nebo třeba v Hong‑Kongu.

Psychologové provedli jednoduchý výzkum. Heterosexuální muže na Kypru nechali, aby si představovali buď kontakt s příjemnou osobou, o které se záhy dozví, že má homosexuální orientaci, nicméně je s ní zábava a cítí se s ní dobře, nebo procházku v přírodě.

Výsledky jasně ukázaly, že skupina mužů, která si představovala rozhovor s homosexuálem, řekla, že by jí nevadilo se s někým z této skupiny v reálném životě potkat a přátelsky s ním diskutovat. Druhá skupina, která si představovala procházku v parku, měla předsudky stále stejně silné jako na začátku výzkumu.

A co si z toho můžeme odnést?

Mít předsudky vůči neznámým skupinám je do určité míry přirozené, má to evoluční důvody. To ale neznamená, že se jim máme poddávat. Připadá mi důležité uvědomovat si zkreslení, který náš mozek vytváří. Předsudky, které pramení z neznalosti, jsou jedním z nich.

Máte pocit, že se setkáváte s předsudečnými názory, které se vám nelíbí, nesouhlasíte s nimi, ale nejste si jistí, jak na ně reagovat? Buďte vzorem. Stačí, když vy budete o členech oné odsuzované menšiny mluvit podle pravdy a ukazovat vaše reálné zkušenosti.

Pokud jste dobrodruzi, co se rádi vydají do terénu, zkuste si dát výzvu a příležitostně si s někým z menšiny, o které máte ustálené představy, promluvit. Je dost dobře možné, že vás překvapí. Nikdo úplně nezapadá do škatulky, kterou nám naše vnímání připravilo. Sbírejte zkušenosti, o které se pak můžete dělit se svým okolím.

Představy redukují předsudky hlavně u dětí

Pracujete s dětmi? Pak se může stát, že se vám v kolektivu objeví někdo z menšiny, ať už z etnické, nebo jakékoli jiné. Pokud o tom víte dopředu, mluvte s dětmi. Nechte je si představovat nového spolužáka, diskutujte s nimi o tom, jak to vypadá v zemi, ze které cizinec pochází.

Přála bych si, aby tento článek byl útěchou pro všechny, které stejně jako mě trápí, že předsudky jsou stále silnou součástí naší kultury, a hledají způsob, jak mohou pomoci k jejich snížení. Držím palce, ať se vám dílo daří, ať už se s předsudky setkáváte z jakékoli pozice.

Články k poslechu

Jak funguje motivace

Potřebné poznatky už psychologie má. Zbývá zavést je do života a do škol.

14 min

Vnitřní opora

Jak uzdravit zraněné dítě v sobě? Nechte vedle něj vyrůst zdravého dospělého.

18 min

Touha nebýt

Nic mi nechybí, přesto mě někdy přepadá touha po nežití. Co to znamená?

14 min

Jak se zbavit zlozvyku

Každý potřebujeme své vlastní řešení. Jak přijdete na to, co vám pomůže?

14 min

Do nitra návyku

Co kdybychom mohli naše nezdravé chování kdykoli obrátit jiným směrem?

16 min

26. 4. 2023

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.