Minulost v nás

Co dělat, když tušíme, že nereagujeme na současnou situaci, ale na svá stará zranění?

17:34
Iveta Vitková

Iveta Vitková
Psychoterapeutka

10. 7. 2024

„Doma nebyl prostor pro vyjadřování pocitů a problémy mé či mých bratrů nebyly brány v potaz,“ napsala nám do redakce čtenářka Lenka. „Jak poznám, do jaké míry je to moje zranění méněcennosti, které si nesu z dětství a které mi určitý člověk zaktivuje, a kde už je v pořádku říct: Hele, tak dost, takhle se ke mně chovat nemusíš. Hledám balanc v tom, abych to nepřeháněla s případným stopnutím lidí (nepřestřelit v situaci, kdy to není ještě žádoucí), ale taky aby mě to nezraňovalo, protože si konkrétní situace dlouho nosím s sebou.“

Lenka poslala do redakce velmi důležitý dotaz, ve kterém poukazuje na to, jaký má minulost vliv na naše současné chování a prožívání. Moje krátká odpověď by zněla: Důležité je naučit se rozlišovat povahu situací a podle nich volit reakce. Tedy nesoustředit se v první řadě na to, kdy se vymezit, ale jakým způsobem.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Na návštěvě v cizím životě

Co byste řekli na svůj domov, kdybyste do něj nahlédli zvenčí?

11 min

Vysoce funkční úzkost

Někdy úzkost navenek vypadá jako úspěch. Vevnitř je ale hluboké vyčerpání.

16 min

Bez rozuzlení

Nemám pocit, že bych něco zvládl nebo pochopil. A právě s tím se snažím žít …

14 min

Kdy je hraní problém

Odpovědi nehledejme na obrazovce, ale v člověku před ní.

12 min

Krok vpřed

Ve chvílích nejistoty se můžeme obrátit ke svému nitru. Ne však skrze slova.

12 min

10. 7. 2024

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.