Minulost v nás

Co dělat, když tušíme, že nereagujeme na současnou situaci, ale na svá stará zranění?

17:34
Iveta Vitková

Iveta Vitková
Psychoterapeutka

10. 7. 2024

„Doma nebyl prostor pro vyjadřování pocitů a problémy mé či mých bratrů nebyly brány v potaz,“ napsala nám do redakce čtenářka Lenka. „Jak poznám, do jaké míry je to moje zranění méněcennosti, které si nesu z dětství a které mi určitý člověk zaktivuje, a kde už je v pořádku říct: Hele, tak dost, takhle se ke mně chovat nemusíš. Hledám balanc v tom, abych to nepřeháněla s případným stopnutím lidí (nepřestřelit v situaci, kdy to není ještě žádoucí), ale taky aby mě to nezraňovalo, protože si konkrétní situace dlouho nosím s sebou.“

Lenka poslala do redakce velmi důležitý dotaz, ve kterém poukazuje na to, jaký má minulost vliv na naše současné chování a prožívání. Moje krátká odpověď by zněla: Důležité je naučit se rozlišovat povahu situací a podle nich volit reakce. Tedy nesoustředit se v první řadě na to, kdy se vymezit, ale jakým způsobem.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Proč někdy nebýt sám sebou

Autenticita může být na obtíž. I nám samotným.

11 min

Slovní přešlapy

Chcete mít se svými dětmi hezký vztah a pomáhat jim zvládat emoce? Tak pozor na …

16 min

Hledat v lidech člověka

Moje oblíbené knížky jsou kapitolami učebnice lidských povah.

9 min

Jak se z pocitu stává identita

Procesy v mozku dospívajících jsou přirozené. Sociální sítě už méně.

27 min

Rozštěpená duše

Stalo se, já o tom ale nesmím mluvit. Takové vědomí člověka hluboce promění.

17 min

10. 7. 2024

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články Citáty z Psychologie.cz

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.