Minulost v nás

Co dělat, když tušíme, že nereagujeme na současnou situaci, ale na svá stará zranění?

17:34
Iveta Vitková

Iveta Vitková
Kouč, lektor

10. 7. 2024

„Doma nebyl prostor pro vyjadřování pocitů a problémy mé či mých bratrů nebyly brány v potaz,“ napsala nám do redakce čtenářka Lenka. „Jak poznám, do jaké míry je to moje zranění méněcennosti, které si nesu z dětství a které mi určitý člověk zaktivuje, a kde už je v pořádku říct: Hele, tak dost, takhle se ke mně chovat nemusíš. Hledám balanc v tom, abych to nepřeháněla s případným stopnutím lidí (nepřestřelit v situaci, kdy to není ještě žádoucí), ale taky aby mě to nezraňovalo, protože si konkrétní situace dlouho nosím s sebou.“

Lenka poslala do redakce velmi důležitý dotaz, ve kterém poukazuje na to, jaký má minulost vliv na naše současné chování a prožívání. Moje krátká odpověď by zněla: Důležité je naučit se rozlišovat povahu situací a podle nich volit reakce. Tedy nesoustředit se v první řadě na to, kdy se vymezit, ale jakým způsobem.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Citlivá odvaha

Zdravotní potíže nám přesně ukazují, kde jsme se vzdálili sami sobě.

7 min

Emoce ve třech krocích

Můžeme své emoce přijímat a současně rozhodovat, kdy a jak jim dáme průchod.

16 min

Když duše kulhá

Trauma kontaminuje celý náš život. Hlásí se o slovo, protože touží být uzdraveno.

14 min

Tady a teď na cestě

Náš cíl může být daleko za horizontem a v každém našem kroku zároveň.

11 min

Milníky v terapii

O konci terapie rozhoduje vždy klient. Seberozvoj však trvá celý život.

7 min

10. 7. 2024

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.