Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Místo, které uklidňuje

Každý z nás má někde na světě místo, kde se cítí prostě nejlíp.

Jozef Melichár

Jozef Melichár

13. 12. 2011

Víte, co symbolizuje „snídaně u Tiffannyho“ v názvu knihy Trumana Capoteho, ve výborném filmu a skvělé písni?

Prodejna u Tiffanyho znamenala pro Holly Golightly, hrdinku téhle knihy, místo, na kterém najde oddech, místo, které ji uklidňuje, má pro ni hluboký osobní význam, kam se může uchýlit v těch nejhorších chvílích. Symbolizuje jakési útočiště od problémů každodenního světa. V knize to Holly vyjádřila takhle:

„Přesvědčila jsem se, že nejlepší proti tomu je sednout do taxíka a jet k Tiffanymu. Tam se vždycky upokojím, v tom tichu, v té nádheře. Člověku se tam nemůže stát nic moc zlého mezi těmi vlídnými, pěkně ustrojenými muži, a tak báječně tam voní stříbro a náprsní tašky z krokodýlí kůže. Kdybych našla místo, kde by se mi chtělo opravdu žít, kde bych si připadala jako u Tiffanyho, hned bych si koupila nábytek a kocourovi bych dala jméno.“

Místo s magickým významem

Když jsem knihu před nedávnem četl, právě tady jsem se zasekl – mám i já takové místo? Místo, které by mělo pro mě tak trochu magickou hodnotu, na které bych se ve skutečnosti nebo v myšlenkách utíkal ve chvílích, kdy potřebuji oddech a čistou hlavu?

Vzpomněl jsem si  na jedno specifické místo v Brně, v parku pod Špilberkem, kam jsem chodil po nocích jako student – zapálit si a tak trochu pomeditovat o životě. Byl tam poměrně dobrý výhled, dole jezdily šaliny a vlaky a mně se tam vždycky až zázračně podařilo zbavit se všech neustále proudících myšlenek a jen tak být, jen tak pozorovat. Právě pro tenhle pocit se tam pravidelně vracím.

Místa, která máme rádi, se stávají také součástí naší identity, vyjadřují nás.

Druhé místo, které se mi vynořilo v paměti, je celkem vzdálené. Nemůžu ho navštěvovat tak často, jak bych chtěl, ale je pro mě přímo nacpané různými významy. Je to velmi malá vesnice blízko Muránské planiny na Slovensku, ve které se narodil můj otec. Pro to místo se opravdu hodí takové klišé spojení: navázat kontakt se svou minulostí. Je to jedno z mála opravdu tichých míst, které znám. Také noční obloha je tam tak plná hvězd, že člověka chytá závrať, když se v noci při malé potřebě podívá vzhůru. Jak jsem si to tak představoval, hned jsem dostal chuť tam opravdu zajet.

Někdy tam zajet

V environmentální psychologii se tomuhle vztahu říká připoutaní k místu (attachment to place). Podle psychologa Harolda M. Proshanskeho je jedním z důležitých faktorů, které ovlivňují náš vztah k místu, faktor identity: to, jak se s místem ztotožňujeme, jak nám pomáhá definovat sebe sama. Jinak řečeno, místa, která máme rádi, se stávají také součástí naší identity, vyjadřují nás.

Při některých psychologických imaginačních cvičeních, ve kterých jsme si vybavovali scény z minulosti, jsem si uvědomil, jak dobře zachovaná v nás důležitá místa zůstávají. Naše emoce, vzpomínky na důležité životní události, které nás formovaly, jsou zasazené do trojrozměrných prostorů, do skutečných budov nebo přírody. Jejich atmosféra je  v naší paměti. Působí na nás ještě dlouho poté, kdy odejdeme.

Schválně si to vyzkoušejte. Zavřete oči. Představte si nějakou radostnou událost z vaší minulosti a zkuste se v ní chvilku procházet. Vidíte?

Ale nejen to. Občas se vzpomínkách vracíme na nějaké místo, ale funguje to také naopak – právě návrat na místo v nás může oživit vzpomínky. Vracíme se k tomu, co pro nás znamená, nebo k tomu, jací jsme kdysi tady skutečně byli (popřípadě jací bychom bývali chtěli být). Návrat na takové pro nás významné místo může být i návratem k sobě, když se cítíme unavení a ztracení.

Naše emoce, vzpomínky na důležité životní události, které nás formovaly, jsou zasazené do trojrozměrných prostorů, do skutečných budov nebo přírody.

Environmentální psychologové jako například Daniele Berto naznačují, že některá místa na nás působí lépe než ostatní, umožňují nám lépe se soustředit, více si oddechnout.

Z tohoto pohledu se zdá postup, který si zvolila Holly Golightly, z hlediska duševní hygieny velice chytrý. V psychologických relaxacích se často užívají instrukce na způsob „Představte si místo, kde se cítíte dobře a uvolněně, procházíte se na něm, dotýkáte se předmětů a cítíte, jak se postoupne uvolňujete…“

Možná by bylo dobré nějaké takové místo najít i ve skutečnosti, vybrat si ho jako symbol klidu a uvolnění a někdy, když opravdu potřebujeme odlehčit od každodenního tlaku, tam skutečně zajet.

Využívejte celý web.

Předplatné

Máte nějaké takové místo? A co pro vás znamená?

Zdroje:

  • Proshansky, H. M.; Ittelson, W. H.; Rivlin, L. G. (1976). Environmental psychology: People and their physical settings. (2nd ed). Oxford: Holt.
     
  • Berto, R. (2005). Exposure to restorative environments helps restore attentional capacity. Journal of Environmental Psychology, 25, 249–259.
Diskuse 0