Foto: Thinkstock.com
odemčené

Mluvit o sexu se ženám nevyplácí

Panna a coura. Kterou si vyberete, pánové? Raději si přečtěte, jaké klamy vstupují do hry.

Hana Červáková

Hana Červáková
Novinářka

24. 5. 2011

Dokonce i o sexuoložkách, které mají mluvení o sexu v náplni práce, si mnozí muži „myslí svoje“. Sexuologům – mužům se přitom podobné falešné hodnocení vyhýbá.

O ženách, které se nebojí otevřeně hovořit o sexu nebo se v této oblasti chovají „podezřele“ uvolněně, si myslíme, že nemají vůbec žádné hranice. Mnozí je rovnou považují za děvky. Proč tomu tak je?

Jedna moje kamarádka z vysoké školy, říkejme jí třeba Sandra, dlouho neměla stálého přítele. Ráda flirtovala a nebránila se ani nezávazným postelovým přátelstvím. Časem jí ale začal chybět milující partner – a s nápadníky byl rázem problém.

Přestože už hledala vážnější vztah a svou nezávaznost pověsila na hřebík, stále kolem sebe měla auru té, která je k mání a snadno „dá“. Od té doby si sebelítostivě stěžovala: „Chlapi, na které letí holky a oni si to umějí náležitě užít, jsou kanci. Když ale totéž dělá holka, je to automaticky coura!“

Černobílé vidění: panna, děvka

Podobné zaškatulkování jako Sandra nicméně zažívají i ženy, které se chovají monogamně, v oblasti sexu jsou však otevřené. Berou jej jako běžnou součást života, o níž lze normálně nahlas mluvit, a netrpí společenskými předsudky. Proč jsou tyto dva typy žen házeny do jednoho pytle?

Muži ženy podvědomě rozdělují na ty čisté a neposkvrněné a na ty, které jsou snadno dostupné komukoli.

Jak ve svém článku pro Psychology Today uvádí psycholog a kouč Nando Pelusi, potřeba mít jasno v tom, kdo je otcem dítěte, vedla muže ke kategorizaci žen na stupnici začínající pannou a končící děvkou. Mnozí se přitom pohybují v černobílé terminologii těchto dvou extrémů.

Muži tedy ženy podvědomě rozdělují na ty čisté a neposkvrněné a na ty, které jsou dostupné komukoli. V jejich očích nejsou vhodnými ženami pro společný život, pro početí potomka.

Jak upozorňuje Pelusi, toto striktní rozlišování se odráží i na poli randění. Průměrný muž třídí ženy velmi rychle a nevědomky: Je to děvka, když se s ním vyspí příliš brzy nebo spala s více muži, které on sám zná.

Pelusi nicméně dodává, že taková hodnocení nejčastěji vynášejí muži, kteří si nejsou sami sebou příliš jistí. Vyrovnané povahy se od podobných soudů dokáží snáze oprostit.

Muže pranýř nečeká

Sandra měla pravdu v tom, že podobné negativní hodnocení se sexuálně hyperaktivním nebo k tématu otevřeným mužům většinou vyhýbá. Odborník na sexuální výchovu dospělých Charlie Glickman upozornil na zajímavou souvislost: některé jeho kolegyně sexuoložky zažily sexuální obtěžování ze strany svých klientů.

Tito klienti se domnívali, že schopnost lektorky mluvit otevřeně o sexu vypovídá o tom, že je jim žena po této stránce k dispozici.

Glickmanovi se nikdy nic podobného nestalo. Jeho klientky (ani klienti) po něm nikdy „nevyjely“. Jeho otevřenost si nikdy ženy ani muži nevyložili tak, že je k mání.

Když žena najde zajímavý objekt, vmžiku přepíná na reputaci panny, která jí pomůže potenciálního partnera trvale získat.

Trocha evoluční logiky

Vraťme se teď zpátky k Pelusimu, který na tento fenomén nahlíží také logikou evolučních teorií. Mužská ostražitost vůči ženskému sexuálnímu chování je podle Pelusiho dílem základní potřeby šířit vlastní geny. Cudná žena, u které je vyšší jistota, že bude věrná, více zapadá do schématu kontroly otcovství.

Evoluční teorie na druhou stranu logicky vysvětlují také případnou ženskou promiskuitu. Prostředí nebo situace, kdy je k dispozici méně zajímavých mužů, ovlivňují chování žen.

Žena upřednostňuje možnost „otestovat si více samců“, místo aby se spoléhala na jednoho, který nakonec nemusí být vhodným otcem jejích potomků. Když však najde zajímavý objekt, vmžiku přepíná na reputaci „panny“, která jí pomůže potenciálního partnera trvale získat.

Tuto důmyslně namíchanou ženskou strategii lze podle antropoložky Sarah Blaffer Hrdyové vysledovat v různých obdobích a podmínkách napříč celou historií. A současnost prý není výjimkou.

Nevědomé odsuzování žen, které si rády zaflirtují, je jednou z emocionálních pastí, které evoluce mužům přichystala.

Pověst ochrání chytré strategie

Nando Pelusi se domnívá, že nezávaznou strategii randění dnes volí mnoho žen i mužů mimo jiné proto, že jí moderní doba přichystala úrodnou půdu. Zásadními živinami se pak stávají anonymní městská prostředí a relativní reprodukční volnost – především samozřejmě antikoncepce, ale také oddalující se věk zakládání rodin.

I do dnešní uvolněné atmosféry randění nicméně proniká protipól panna/děvka. Pelusi vidí problém současné doby v tom, že i když mnoho mužů nahlíží na flirty a povyražení jako na potenciální dlouhodobý vztah, jejich psychika je tlačí, aby nevědomky snižovali hodnotu žen, které jsou těmto povyražením přístupné.

Využívejte celý web.

Předplatné

Přestože nezávazné randění společnost stále více toleruje, ženy musejí volit důmyslné strategie, aby si udržely svou masku „hodné holky“. Jedině tak mohou beztrestně poznávat různé muže a mít šanci, že mezi nimi najdou vhodného partnera pro dlouhodobý vztah.

Nevědomé odsuzování žen, které si rády zaflirtují, je jednou z emocionálních pastí, které evoluce mužům přichystala. Muži by si proto měli být těchto potenciálních skrytých předsudků vědomi, aby se mohli ve vztazích rozhodovat racionálněji.

Články k poslechu

Živoucí tělo

Je naší spojkou se světem, přesto ho málokdy doopravdy vnímáme. Jak to napravit?

10 min

Citově mimo

Druhý vás poslouchá, ale jako by neslyšel. Proč se někdy nedokážeme na blízké naladit?

8 min

Ve špatném vztahu

Co nás tam drží? Nevědomky si přehráváme staré vzorce a zranění. Kudy ven?

12 min

Hranice v rodině

Babičky chtějí vídat vnučku častěji, mně jejich přítomnost nedělá dobře.

11 min

Lidoop v zrcadle

Martin Burget přináší zajímavosti z oboru psychologie.

11 min

24. 5. 2011

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.