Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Myslet v cizí řeči se vyplatí

Myšlení v cizím jazyce je asi logičtější a objektivnější.

Radek John

Radek John

22. 6. 2012

Čeká vás důležité rozhodnutí? Pokud umíte nějakou cizí řeč, mohlo by se vám vypla­tit zkusit si do ní svůj problém přeložit. Podle vědců z Chicaga je to dobrý způsob, jak získat nadhled potřebný k nalezení nejlepšího řešení.

Možná nejzajímavější na  cestování je nutnost domluvit se v řeči, která vám není vlastní. Jde-li o jazyk, který dostatečně ovládáte, dostaví se specifický stav. Máte radost, že se domluvíte a že lidé okolo vás chápou, co jim chcete, ačkoli nemluví vaší mateřštinou.

Úloha řeči v životě je však ještě hlubší. Mnoho jazykovědců i psychologů považuje jazyk za kostru, s jejíž pomocí lidé budují své představy jak o světě okolo sebe, tak o vlastní osobě. Odlišnosti myšlení rodilých mluvčích různých řečí jsou sice slabé, leč nezanedbatelné.

Týkají se vnímání barev, případně času a prostoru. I pouhé užívání cizího jazyka vaše myšlení proměňuje. Tvrdí to trojice výzkumníků  z Chicagské univerzity, Boaz Keysar, Sayuri HayakawaSun Gyu An. V práci, jež vyšla v jednom z posledních čísel časopisu Psychological Science, se pokusili vyřešit otázku, zda člověk rozhoduje v cizím jazyce stejně jako ve vlastním. Na základě série pokusů, jichž se dohromady účastnilo přes pět set lidí, tvrdí, že nikoli.

Vědci napřed postavili pokusné osoby před následující problém: vypukla epidemie, která bez léčby může usmrtit šest set lidí. Coby šéf krizového štábu máte k dispozici dva léky. První zachrání dvě stovky z nich. Pokud použijete druhý lék, bude šest set lidí zachráněno s pravděpodobností rovnou jedné třetině. Zároveň ale existuje dvoutřetinová šance, že dotyční nepřežijí. Který z léků byste použili? Je to samozřejmě trik.

200 > 600/3?

Obě možnosti jsou co do počtu zachráněných lidí stejné. Jedna třetina ze šesti set jsou dvě stovky, takže ať zvolíte první, nebo druhý lék, ztráty na životech se nezmění. Kdybyste o řešení problému požádali sto náhodně odchycených kolemjdoucích, bylo by logické čekat, že každý z léků vybere zhruba padesát z nich. Realita je kupodivu jiná. Většina lidí má sklon vybírat první možnost. Vede je k tomu zmínka o dvoutřetinové pravděpodobnosti smrti pacientů. Jedná se o klasický příklad napevno zabudované iracionality lidského myšlení.

Keysar a spol. zadali úkol v drobných obměnách americkým studentům učícím se japonsky, korejským studentům učícím se anglicky a anglicky mluvícím studentům učícím se francouzsky. Vždycky polovina z nich dostala zadání ve svém rodném jazyce a polovina v jazyce cizím. Účastníci pokusu, kteří o problému uvažovali ve své mateřštině, odpovídali podle očekávání. Okolo osmdesáti procent z nich podlehlo zkreslení danému formulací a volilo první možnost. Poměr odpovědí při zadání v cizím jazyce však vycházel zhruba půl na půl.

15. září 2018

Dary nedokonalosti

Iveta Clarke

To ale ještě nic nedokazuje. Stejný poměr by se dal očekávat, i kdyby účastníci odpovídali náhodně. Vědci proto proceduru zopakovali s drobnou obměnou. Zase požádali studenty o rozhodnutí mezi dvěma alternativami v cizím jazyce. Tentokrát se ale počet přeživších lišil. Účastníci výzkumu si toho všimli a svoje odpovědi patřičně přizpůsobili. Problém tedy četli a rozuměli mu. Myšlení v cizím jazyce je asi opravdu logičtější a objektivnější. Dokládá to i poslední pokus.

Výhodná sázka

Může se to zdát překvapivé, ale podle dosavadních vědeckých poznatků lidé až nelogicky neradi riskují. Možnost i jen zanedbatelné ztráty nás dokáže odradit od účasti ve hře s mnohonásobně vyšším ziskem. Jednu takovou připravili i Keysar a spol. Spočívala v sázení drobných částek peněz na počítači.

Využívejte celý web.

Předplatné

Systém byl nastaven tak, aby se riziko vyplatilo. Poměr výhry a vsazené částky v průběhu hry dokonce rostl. Hráči si každé kolo mohli vybrat, zda vsadí, nebo ne. Stejně jako u problému se dvěma léky hrála polovina hráčů ve svém mateřském jazyce a polovina v cizím.

Účastníci pokusu, kteří hráli v cizí řeči, se opět chovali racionálněji než jejich kolegové hrající ve své mateřštině. Podle badatelů nám cizí jazyk dává možnost přepnout z poloautomatického myšlení, založeného na ověřených postupech a emotivním hodnocení situace, k přesnějšímu myšlení analytickému. Poskytuje nám odstup od problému. Pokud je to skutečně pravda, vyplatilo by se například přepnout si uživatelské rozhraní internetového bankovnictví do angličtiny. Možná byste ušetřili.

Článek vyšel v týdeníku Reflex.

Diskuse 0