6. 1. 2020
Několikrát jsem se setkala se zralými lidmi, kteří mají spoustu životních zkušeností k předávání, mohli by být inspirací díky svému nadhledu a odstupu. Bohužel se však staví do role jakéhosi rádce a mentora, jehož rady jsou často nevyžádané a mají spíše charakter nátlaku, manipulace a nemístného kázání. Jiní lidé jako by zestárli, aniž vůbec kdy dospěli. Na cestě k nalezení sebe sama nás čeká mnoho překážek a slepých uliček. Jak v nich nezabloudit?
Řada psychologů se ve svých teoriích věnovala periodizaci lidského vývoje. Carl Gustav Jung tento proces přirovnal k postavení slunce na obloze během dne. Rozlišil tedy ráno – dětství a mládí, dopoledne – raná dospělost, odpoledne – střední věk a večer – pozdní zralost. Po celou tuto sluneční pouť procházíme procesem individuace: stávání se naším bytostným já.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné