Naše audiobooky
Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Nalézání vlastního já

Ve vypjatých situacích se v nás spouštějí automatické reakce. Nedobrovolně se tak vzdáváme kontroly.

Pavel Špatenka

Pavel Špatenka
Terapeut

27. 11. 2014

Lidé se brání sami sobě. Není divu. Když se rodí osobnost, tak to prostě bolí. Za starých dobrých bezbolestných časů si člověk myslel, že je tím, za co se vydává. Co to s sebou neslo? Nejen to, že se opíral o ocenění a souhlas druhých, ale také se naučil spoléhat na úsudky druhých a do velké míry se řídil kolektivními názory, rodičovskými přesvědčeními, filosofiemi, společenskými představami a -ismy všeho druhu. Spoléhal na instituce a na pomoc zvenčí. To byla vodítka pro bezbolestný pohyb ve vnějším světě. Jeho hodnota a sebeúcta závisely na hodnocení druhými a na uznání či potvrzení vnějším světem. Dělal to, co měl dělat, a moc o tom nepřemýšlel. Cena, kterou odevzdal za “bezbolestné bezpečí normality” byla příliš vysoká. Zaplatil sám sebou. Duševní život stísněný prázdnotou, obavami a strachem. Díky tomu žil v tiché závislosti na pocitech a názorech druhých osob. Rámec života, ve kterém se realizoval, byl víceméně určen hranicí přijatých rodičovských či konvenčních přesvědčení, atributů citových hodnot a většinových morálních standardů.

Tento článek si mohou přečíst jen předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného.

Otevřete si přístup k celému obsahu Psychologie.cz.
Je v něm víc, než si myslíte. Stejně jako ve vás.

Jsem předplatitel: přihlásit se

Co s předplatným získáte?

  • Přístup k tisícům článků
  • Audio verze článků
  • Autorské a tematické audiobooky
  • Videozáznamy přednášek a online kurzy
  • Poradnu vedenou odborníky
Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.