5. 12. 2024
Život je jedna velká změna. Ještě nedávno jsme chodili do školky a bezstarostně si hráli na pískovišti, pak si užívali studentská léta, no a teď? Dospělý život je tu. Kvanta povinností, minimum času pro sebe. Srovnat se s tak radikální změnou životního stylu dá člověku zabrat. Pokud k tomu navíc naskočíte do pomáhající profese, mohou se objevit pocity selhání, deziluze, vyčerpání. Kdo vám v takové chvíli pomůže?
Ještě nedávno jsem zvládala věnovat se vedle školy brigádám, divadlu, zpěvu, setkáním s kamarády, rodinou a také randění, napsala nám do redakce čtenářka Klára, školní psycholožka s půlroční praxí. Po nástupu do práce je pro mě nesmírně náročné být tady pro druhé jako odborník, všechno stíhat, být vždy dokonale naladěná a přizpůsobená všem okolnostem. Cítím, že mě moje práce vyčerpává, a to navzdory tomu, že mě baví. Nedokážu se ztotožnit s pocitem, že jsem tady víceméně pro všechny, ale nikdo tu vlastně není doopravdy pro mě.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné