Jednoduchý trik s kuchyňskou minutkou či stopkami může usnadnit spoustu různých druhů práce.
Kuchyňská minutka, takové to kýčovité tikající rajče či hamburger, vám pomůže být produktivnější. A nezáleží při tom, jestli chystáte podklady pro obchodní jednání, píšete diplomovou práci anebo uklízíte byt.
Že je to blbost? Kdeže, sám jsem si vyzkoušel, že technika Pomodoro funguje. Je jednoduchá: natáhněte si odpočet na 25 minut a pusťte se do práce. Až zacinká zvonek, dopřejte si pětiminutovou pauzu. Po čtyřech půlhodinách si můžete užít dlouhou přestávku. A takhle pokračujte, dokud není vše hotové.
Zumba pro duševně pracující
Pomodoro je ztělesněním rady, které v jedné ze svých knih dává spisovatel Ray Bradbury mladým autorům: utíkej, klidně stůj. Jako ještěrka: buď sviští po asfaltu, anebo se k němu nehybně přilepí. Nešourá se od ničeho k ničemu.
Trik s minutkou přesně rozděluje období, kdy během dne pracujete, od těch, kdy odpočíváte. Pro duševní hygienu to je stejný milník jako pro tu veřejnou odvedení splašků pod zem.
Náhražky rajčat
Nemáte‑li doma kuchyňskou minutku, nemusíte hned utíkat do domácích potřeb. Račte v prohlížeči navštívit tomatoi.st, klepněte na „pomodoro“ a pusťte se do díla. Služba umí odpočítavat velké i malé pauzy. Pokud patříte k nadšencům, kteří musí mít vše značkové, porozhlédněte se po e‑shopu na pomodorotechnique.com.
Líbí se mi i to, že tahle jednoduchá pravidla dávají dnu rytmus. Ten navíc může sdílet víc lidí v kanceláři, když do Pomodora uvrtáte své užvaněné kolegy. Nebo i doma, když se s partnerem nebo spolubydlícím potřebujete připravit na zkoušku.
Teprve „na Pomodoru“ mi došlo, proč je tak populární cvičení zumba a všechny ty kombinace aerobiku a rozjuchané hudby. Pocit ve chvíli, kdy se tělo a mysl chytnou vnějšího rytmu, je skvělý. A nejistota spojená s prací (nebo natřásáním těla v nevkusných teplákách) mizí.
S tím souvisí poslední výhoda: práce přichází po malých stravitelných porcích. Nemusíte se hned vypořádat se stovkou nepřečtených mailů, která na vás v outlooku štěká po týdenní dovolené – ponořte se do toho na necelou půlhodinu, a pak si dejte bene. To už jde, ne?
Šestnáctipomodorová pracovní doba
Kuchyňská minutka a popsaná sada pravidel samozřejmě nejsou všelék. Pomodoro třeba selhává v případě, že se potřebujete nadlouho zavrtat do nějaké vážné, kreativní práce. Programátor nebo básník může mít po zadrnčnení alarmu chuť švihnout rajčetem o stěnu.
Takovou zkušenost má i Lukáš Gregor, který se stará o web mitvsehotovo.cz. „Při psaní článků a kreativní činnosti tohoto typu lze Pomodoro jen velmi obtížně využít. Hrozí rozbití myšlenky, narušení lineárnosti. O něco lepší využití má Pomodoro při psaní nějak strukturovaného textu, třeba jednotlivých podkapitol.“
A dodává, že si nedovede představit, že by pětiminutové pauzy využíval k činnosti, která s prací nijak nesouvisí, třeba k vyřizování telefonátů.
„Spíš to beru tak, že můžu vstát od stolu, trochu se projít, podívat se do dvora – přeostřovat zrak – a v poslední době zkouším dělat kliky nebo šlapat na rotopedu.“
Dělí se ještě o jeden zajímavý tip: „Pětadvacetiminutové pomodoro jednotky používám při plánování dne u jednotlivých úkolů, jako takový odhad. Často si pak k tomu zpětně zapíšu, kolik jednotek mi to skutečně vzalo.“
Tím se nakonec vracíme k výhodám techniky. Nejen že dává pracovním dnům rytmus – postupem času ale díky ní budete stále lépe odhadovat, kolik času vám jednotlivé úkony vezmou. A namísto nerudného „až zaprší a uschne“ můžete ostatním začít říkat třeba: za tři rajčata!
(Článek jsem připravil v šesti pomodorech.)
