Foto: Thinkstock.com
odemčené

Nejsem fabrika, jsem člověk!

Všichni předpokládají, že ve svém osobním čase budeme občas pracovat. Proč už to neplatí naopak?

Petr Pražák

Petr Pražák
Kouč

9. 7. 2015

Kdysi dávno, za časů našich dědů a otců, měla práce své vyhrazené místo mimo domov v přesně určených hodinách. Dnes už to zní pro mnoho lidí jako pohádka. Technologie nám téměř na všech místech světa umožňuje být ve spojení 24 hodin sedm dní v týdnu 365 dní v roce. Neexistují žádné hranice ani brzdy, kromě těch, které si vnitřně dovolíme a nastavíme.

Zatímco dříve se bralo jako samozřejmost, že pokud jste na dovolené, tak prostě nepracujete, dnes musíte všem rozhlásit, že jedete na výpravu mezi domorodce na Borneo, aby vám věřili, že nebudete on‑line. A vyřizování pracovních e‑mailů hluboko v nočních hodinách či o víkendu se bere v mnoha firmách jako norma.

A nemůžou za to jen drsní šéfové či naše kariérové ambice. Neurologicky mohou být určité prvky práce návykové. Studie prokázaly, že uspokojování naší zvědavosti na nové události (například přečtení e‑mailů čekajících na nás ve složce Doručená pošta) uvolňuje dopamin v mozku a vzbuzuje nám tak libé pocity. Jsme podmiňováni, abychom e‑mail kontrolovali co nejčastěji, bez ohledu na racionalitu tohoto počínání.

Odpojeni od života

Mnoho lidí zažívá podobné příběhy. Práce vyžaduje stále více času na úkor rodiny a pokus o zvládání pracovních a rodinných povinností nám bere jakýkoliv čas na péči o sebe a své potřeby. Obvyklým cílem je dosáhnout určité rovnováhy mezi prací a zbytkem života, přičemž předpokládáme, že by mělo jít o dvě zcela oddělené oblasti. Výsledek je, že lidé dělají kompromisy v jedné či ve více oblastech života, aby zvládli své úkoly v dalších. Naneštěstí za tyto kompromisy platíme tím, že nejsme autentičtí, cítíme se odpojení od svého života a svých pocitů a jsme ve stále větším stresu.

Pro mnohé z nás je oddělováni naši práci a osobní života v současné době prostě nemožné, a to nejen kvůli všudypřítomnosti e‑mailu a mobilním telefonům. Ve stále větším počtu společností je součástí práce komunikace s kolegy v různých časových pásmech, takže začátek a konec pracovního dne je značně proměnlivý. A dokonce i v organizacích s tradiční pracovní dobou zaměstnanci pracují mimo vyhrazený čas.

Lze jen těžko spočítat, kolik času strávíme přemýšlením o pracovních problémech či vymýšlením nových nápadů – při koupání ve vaně, usínání, na procházce s dětmi nebo s kamarády u piva. I přesto se mnoho organizací snaží maximálně kontrolovat, v jakém čase a na jakém místě jejich zaměstnanci pracují. Manažeři se často domnívají, že pokud dají zaměstnancům příliš mnoho prostoru a nebudou je mít pod dohledem, povede to ke snížení jejich pracovního nasazení.

Přitom výzkumy zaměřené na aplikaci flexibilní pracovní doby opakovaně zjišťovaly, že opak je pravdou. Poskytovat zaměstnancům větší kontrolu nad jejich pracovním rozvrhem a dát jim velkou míru flexibility obvykle vede k tomu, že pracují více, kvalitněji a jsou více loajální ke své firmě.

Jedním z důvodu je, že zaměstnanci pracují v době, kdy jsou nejvíce efektivní, místo toho, aby bezmocně zírali do obrazovky počítače, protože ještě neuhodila pátá hodina. Většina dospělých funguje nejlépe v prvních několika hodinách po probuzení. Jiní jsou pozorní v odpoledních hodinách. To záleží na tom, jaký jsme chronotyp.

Flexibilní pracovní doba zkrátka umožňuje, aby skřivani a sovy využili pro svou práci své nejlepší hodiny, namísto toho, aby se pokoušeli vtěsnat do osmihodinové směny, která byla původně navržena, aby maximalizovala produktivitu továrny, nikoli lidské bytosti.

Propojení světů

Žijeme ve světě, v němž všichni akceptují, že v našem osobním čase budeme občas pracovat. Nebylo by férové, aby to platilo i naopak? Některé firmy to již vědomě akceptují. Novým hlásaným trendem je integrace práce a života. Život a práce nejsou dvě oddělené domény, které spolu soutěží o čas a energii, ale přirozeně se prolínají, podporují a mají stejnou důležitost. Po zaměstnancích se nevyžaduje vysedávání v kancelářích a neřeší se dodržování pracovní doby. Důležité jsou nápady a výsledky.

Pokud neexistuje mezi pracovním a osobním životem žádná hranice, prostor věnovaný čistě pro osobní život může být snadno zcela vymazán.

Pak není problém si dopoledne z práce zaskočit na hodinu jógy, odpoledne vyzvednout dítě včas ze školky a zatímco si bude hrát na hřišti, vyřídit pár pracovních telefonátů. Tím, že si můžeme bez problémů vyřídit své osobní věci, můžeme se zároveň lépe soustředit na svou práci. Flexibilita na pracovišti přináší také vyšší uspokojení z práce, nižší stres, snižuje riziko pracovních i rodinných konfliktů.

Koncept integrace práce a života však nespočívá pouze ve flexibilním pracovním rozvrhu a zbořením hranic mezi soukromím a prací. V praxi často zvítězí nad ostatními položkami právě pracovní povinnosti. Pokud neexistuje mezi pracovním a osobním životem žádná hranice, prostor věnovaný čistě pro osobní život může být snadno zcela vymazán. Zvládnout integraci pracovního a osobního života vyžaduje mimořádně vysoký stupeň sebereflexe a ochotu přemýšlet o tom, jak se věci vyvíjejí, a dokázat provést změny.

Podle profesora Stewarta Friedmana z Pennsylvalské univerzity je důležité, abychom dokázali vnitřně integrovat čtyři oblasti našeho života: práci, domov, komunitusvé jáabychom dokázali rozpoznat, jak tyto oblasti jsou spolu propojeny a jak se vzájemně ovlivňují.

Pokud děláme rozhodnutí či akce v jedné oblasti, je důležité si uvědomovat, jak ovlivní ty druhé. Jednotlivé oblasti by měly být v harmonii, nikoli stát proti sobě. Ideálem je pak najít příležitosti, které umožní být úspěšnými ve všech oblastech zároveň.

Friedman tvrdí, že můžeme úspěšně fungovat ve všech doménách, pokud budeme autentičtí, celiství a inovativní: Autentičtí lidé vědí, co je pro ně důležité a chovají se podle toho. Celiství lidé vnímají život jako systém a chápou, jak se jednotlivé domény života mohou podporovat a v čem se liší. Inovativní lidé dokáží experimentovat se svým chováním a přizpůsobit se novým okolnostem.

Využívejte celý web.

Předplatné

Věříte, že šťastný život se skládá ze série nekonečného proudu pozitivních emocí? Je to složitější: Úvod do psychologie štěstí

Literatura:

  • Ron Friedman, Ph.D: The Best Place to Work: The Art and Science of Creating an Extraordinary Workplace
  • Stewart Friedman: Leading the Life You Want: Skills for Integrating Work and Life
  • Katharine E. Comtois: Positive Psychology and Work‑Life Integration

Články k poslechu

Kdy končí terapie

Osobní vývoj se odehrává ve spirále, hotovo nemáme nikdy. Úloha průvodce je omezená.

13 min

Zranění rodiče

Chcete být pro své děti lepší máma nebo táta, než jaké jste měli vy. Na …

16 min

Mobil není dudlík

Jak pomoci k psychické pohodě dětem ve světě mobilů a tabletů? Časový limit nestačí.

9 min

Manipulační imunita

Jak nenaletět manipulaci? Učme se vyznat ve svých emocích a nebojme se jít do konfliktu.

12 min

Živoucí tělo

Je naší spojkou se světem, přesto ho málokdy doopravdy vnímáme. Jak to napravit?

10 min

9. 7. 2015

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.