2. 8. 2017
„Jasně, to je takovej ten tlustej týpek v teplákách s pytlem brambůrek, co radí u televize fotbalistům, jak to mají hrát,“ řekla mi kamarádka, když jsem s ní sdílela své myšlenky a dojmy po ukončení jednoho svého neúspěšného projektu a nahlas přemítala o tom, co ve mně proti mně tak silně vystupuje.
Cítila jsem totiž frustraci. A i když mi jedna moje část našeptávala, že se nemám za co stydět, strach, že tím utrpí moje pověst (image, postavení mezi lidmi…), mě až překvapivě pohlcoval. Začala jsem si připadat téměř neschopná. Chytla jsem se do pasti otázky: Co si teď o mně ostatní budou myslet?
Pokračovat ve čtení
Odemknout článek e-mailem
zdarma pouze tento článek.
Skvělé, článek je odemčen.
Odkaz jsme vám poslali na e-mail.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné