Nepromarnit své nadání

Jsou lidé, kteří už v první třídě věděli, že chtějí být lékařem nebo učitelkou. A pak jsou lidé, kteří nemají specializaci ani ve čtyřiceti. Ne proto, že by je nic nezajímalo. Protože je toho zajímá hodně.

„Čím budeš, až vyrosteš?“ Když je člověk malý, tahle otázka spíš podněcuje jeho představivost. A když řeknete, že chcete být astronaut nebo popelář, stejně to nikdo moc vážně nebere. Jak rostete, je to ale čím dál horší. Rodiče a učitelé na vás postupně začnou naléhat a vy máte pocit, že si musíte vybrat jedno pole působnosti, jednu variantu své budoucnosti, a tu rozvíjet.

Jistě. Nemůžete být současně webdesigner a finanční poradce.

Nebo ano?

Co když mě baví víc disciplín než jen jedna?

Široký rozhled býval dříve ideálem – o všestranně nadaných lidech se mluvilo jako o renesančních osobnostech. V psychologické literatuře se první zmínky o konceptu multipotenciality objevují třeba u Harryho Kitsona v knize z roku 1925.

Dnes se o takových lidech někdy mluví jako o nadaných a talentovaných. Koučka Barbara Sherová jim říká scanners, blogerka Emilie Wapnicková zase multipotentialites, tedy lidé s potenciálem ve více oblastech. Můj pracovní název pro lidi s osobnostním rysem, který v lecčems vidím i u sebe, je rodilý gymplák.

Nejde o to, že by byli tak nějak průměrní a nevyhranění. Baví je spousta odvětví a činností. A ve více z nich dokážou být relativně dobří. Leckdy mají na daném poli skvělé výsledky a strčí do kapsy i některé kolegy, kteří se nevěnují ničemu jinému. Ostatní je často povzbuzují: „Tomuhle se věnuj, na to máš vážně talent.“

Jakmile si multipotenciál něco osahá a zkusí, hledá novou výzvu. Lidé s touto vlastností nejsou v ničem špička v oboru, protože se nedovedou věnovat jediné věci naplno. Jsou zvědaví. V nové oblasti nejdřív nasáknou informace jako houba. A jakmile ji zvládnou, jdou dál.

Představte si to třeba na hudbě. Multipotenciál umí trochu zpívat, trochu hrát na klavír a trochu na kytaru. Uživí se v kapele. Učitel klavíru i učitelka zpěvu ho povzbuzují: „Ty kdyby ses tomu věnoval, byl bys moc dobrý.“ On sám ale ví, že z něj nikdy nejlepší klavírista ve městě nebude. Mrzí ho, že nemá čas naučit se ještě na akordeon. A tak trochu si nadává: Dej pokoj s akordeonem, kdyby ses radši pořádně naučil na to, co už doma máš.

Málokdy od takového člověka uslyšíte: „Jsem vážně dobrý grafik.“ Grafice ani nechce dát všechen potřebný čas na vzdělávání, schůzky s kolegy a vlastní rozvoj. Času má málo, protože kromě toho rozjíždí obchod s deskovými hrami, učí se fotit a příležitostně tlumočí na konferenci z angličtiny. Současnou práci dělá poslední dva roky. Předtím učil v jazykovce.

Obhájit si neschopnost specializace je těžké. Navenek i uvnitř

Pokud se v popisu multipotenciála poznáváte, je možné, že vám hlavou už někdy proletěly podobné myšlenky:

• Nic neumím doopravdy. Měl bych si konečně něco vybrat a soustředit se na to.
• Nikdy u ničeho nevydržím. Nedovedu dokončit nic velkého.
• Jakmile něčemu přijdu na kloub, přestane mě to bavit.
• V ničem nejsem opravdu dobrý. Připadá mi, že jsem ve všem začátečník.
• Musím hledat, dokud pro sebe nenajdu to pravé. Není to hrůza, že pořád nevím, co bych chtěl v životě dělat?
• Nechci se k něčemu uvázat. Jak si mám vybrat z tolika realistických možností vlastní budoucnosti? Co když si vyberu špatně?

Je to právě dilema volby, které tyto lidi trápí nejčastěji. Takto píše o svém životě spisovatelka Sylvia Plathová, nositelka Pulitzerovy ceny:

Viděla jsem svůj život, jak přede mnou vyrůstá jako zelený fíkovník. Na konci každé větve mě jako velký fialový fík vábila skvělá budoucnost. Jeden fík byl manžel a spokojený domov a děti, druhý slavná básnířka, další vynikající profesorka (…), a další fík byla olympijská šampionka z ženské posádky a za nimi a nad nimi bylo tolik dalších, že jsem je ani nerozeznávala.

Viděla jsem sebe, jak sedím u paty toho fíkovníku a hladovím k smrti, jen protože jsem se nemohla rozhodnout, který fík si zvolím. Chtěla jsem každý a všechny, ale vybrat si jeden znamenalo ztratit všechny ostatní. A jak jsem tam seděla, neschopná se rozhodnout, začaly se fíky svrašťovat a černat a jeden po druhém popadaly na zem k mým nohám.

Často je to tak, že každý jeden zájem daného člověka by vystačil na samostatnou kariéru. Právě proto se hlavně u mladých lidí někdy multipotencialita spojuje s úzkostí, depresí a existenciálními otázkami.

Jsou nuceni volit. Vědí, že není možné dělat všechno, co by chtěli nebo mohli, takže se některých možností budou muset vzdát. A to i když někdy studují více oborů nebo střídají práce.

Obvykle na ně také tlačí rodina, učitelé, společnost – aby nepromrhali své nadání, aby si konečně našli své místo, aby dostáli očekáváním druhých i sebe sama.

4. – 8. května 2022

Psychická odolnost (seminář)

Psychologie.cz

Jenomže…

Tato vlastnost má také své výhody

Situace, které se některým spojují s nutností volby, zmatením, úzkostí či frustrací, jsou pro jiné příležitostí pro prozkoumávání, produktivitu a vlastní rozvoj. Záleží hodně na tom, nakolik jsou s tímto svým nastavením sžití.

Pokud sami sebe poznáváte v popisu člověka nadaného ve více disciplínách, potěší vás, že podle zmíněné Emilie Wapnickové máte tři nesmírně důležité superschopnosti:

1. Propojování myšlenek a vytváření inovací na křižovatkách oborů

Mám tím na mysli to, že vezmete znalosti ze dvou oblastí a přijdete s nápadem, který je spojuje. Díky přesahům do různých oblastí dovedete navrhnout úplně nová řešení. Perspektiva více oborů vám může pomoci nemít klapky na očích a nebýt uzamčeni v bublině jediné profese.

Nikdy nevíte, kdy se vám znalosti z jedné oblasti budou hodit jinde. Často se zdá, že si do hlavy nasázíte různé podněty, necháte je nepozorovaně kvasit a pracovat, a o pár dní později vás ve sprše napadne něco nového.

2. Rychlé učení

Říká se, že čím více jazyků umíte, tím snáze se učíte každý další. Mnoho dovedností je přenosných napříč různými disciplínami, a proto málokdy začínáte úplně od nuly. Umíte se nadchnout a na čas zabořit do nové látky až po uši. A kromě toho jste na pozici začátečníka zvyklí. Začínáte každou chvíli.

3. Přizpůsobivost

Tato vlastnost je dnes obzvlášť užitečná. Málokdo už stráví celý život na jedné pozici, jako tomu bylo dřív. Díky této superschopnosti jste otevření možnostem. Snadno se v případě nutnosti zvládnete kariérně přesměrovat, nebo se doučíte dovednosti nutné pro jinou pozici.

Vícestranně nadané lidi ve společnosti potřebujeme

Stejně jako specialisty. Jeden může pomoci s řešením problémů, na které druhý nestačí. Obzvlášť když se spojí do týmu. Specialista dodá hloubku, multipotenciál šířku.

Kromě toho existuje čím dál více pracovních pozic, kde je široce zaměřený člověk zapotřebí. Ve svůj prospěch může tyto schopnosti využít učitel, novinář, vedoucí pracovník, projektový manažer, designer, sociální pracovník a desítky dalších. Vnitřní nastavení, které žene k poznávání, rozšiřování obzorů, zkoušení nových cest a učení se novým dovednostem, může být hnacím motorem. Může pracovat pro člověka, nikoliv proti němu.

Je fér říct, že to znám i u sebe. Studovala jsem tři obory. V různých poměrech mě živí psaní, psychoterapie, lektorování a hudba. V psychologii mě zajímá integrace psychoterapeutických směrů. Neuměla bych se dívat na lidské trápení optikou jediné teorie. Dřív mě trápilo, že se ničemu neumím věnovat naplno, že kvůli jednomu zanedbávám druhé. Teď čím dál víc začínám vidět výhody, přesahy, možnosti.

Aby nám bylo dobře, musíme respektovat své vnitřní nastavení

Ať už se cítíte jako specialista, multipotenciál nebo cokoliv na široké škále mezi těmi dvěma:

• Pokud máte obor, který vás odjakživa lákal a ve kterém se nacházíte, pak se mu věnujte, jak jen je to možné.
• Pokud hledáte, ale nenacházíte, neznamená to, že je s vámi něco v nepořádku. Je mnoho lidí, kteří se v průběhu života věnují nejrůznějším věcem. Jiní mají více povolání souběžně a přísloví devatero řemesel, desátá nouze na ně neplatí.
• Místo úvah nad tím, čemu se konkrétně věnovat, někdy pomáhá zamyslet se nad tím, co pro vás má hodnotu z dlouhodobého hlediska.

Pokud na to nejste nastavení, možná prostě nemusíte vědět, čím budete, až vyrostete. Možná je lepší být zvědaví, čím vším budete, až porostete.

A taky kým budete, ať budete dělat cokoliv.