Ilustrace: Felicia Forte

Neříkej mi, co mám dělat

Radit druhým je nevděčné a neúčinné. Když chceme pomoci, musíme se „přepnout“.

13:35
Lenka Šilerová

Lenka Šilerová
Psycholožka

12. 5. 2021

S časem věnovaným vlastnímu prožívání i nácviku terapeutických dovedností roste moje obezřetnost k situacím, v nichž kdokoli dává nevyžádané rady, i když jsou třeba „dobře míněné“. Když mi někdo začne radit, velmi často zažívám nepříjemný pocit, uvnitř mne vzniká pocit jakési vnitřní hradby či obrany. Nastavuji se do módu nepřijímání. A tak mě napadlo prozkoumat, co za tím stojí.

Možná to znáte. Postěžujete si, okomentuje něco, popíšete nějakou negativní situaci nebo třeba i problém – ve vztazích, v práci, zdravotní potíže. A ten, kdo s vámi mluví, vám začne říkat: To musíš udělat tohle! Zařiď si tohle! To si musíš přečíst tuhle knihu, ta ti pomůže. To mu musíš říct, že takhle se to nedělá. To jí musíš domluvit. Kup si ty zázračné houby. Nebo ještě lépe: To si nesmíš brát osobně. Pusť to jedním uchem tam a druhým ven…

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Paralelní světy

Mezi rodiči a dětmi dnes není jen generační propast. Máme tu zmatení jazyků.

18 min

Hádkou k blízkosti

Když projevíme svoje emoce a potřeby, dáváme druhému příležitost, aby nás uviděl.

14 min

Sama se svým tajemstvím

Zážitek násilí se do psychiky zapíše hluboko. Jak s ním pracovat?

14 min

Pomoc pro sněhové vločky

Co děti a dospívající doopravdy potřebují?

11 min

Nezralé emoce

Jako malí jste neměli bezpečný prostor pro svoje potřeby. Dozrát lze v dospělosti.

15 min

12. 5. 2021

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články Citáty z Psychologie.cz

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.