Ilustrace: Felicia Forte

Neříkej mi, co mám dělat

Radit druhým je nevděčné a neúčinné. Když chceme pomoci, musíme se „přepnout“.

13:35
Lenka Šilerová

Lenka Šilerová
Psycholožka

12. 5. 2021

S časem věnovaným vlastnímu prožívání i nácviku terapeutických dovedností roste moje obezřetnost k situacím, v nichž kdokoli dává nevyžádané rady, i když jsou třeba „dobře míněné“. Když mi někdo začne radit, velmi často zažívám nepříjemný pocit, uvnitř mne vzniká pocit jakési vnitřní hradby či obrany. Nastavuji se do módu nepřijímání. A tak mě napadlo prozkoumat, co za tím stojí.

Možná to znáte. Postěžujete si, okomentuje něco, popíšete nějakou negativní situaci nebo třeba i problém – ve vztazích, v práci, zdravotní potíže. A ten, kdo s vámi mluví, vám začne říkat: To musíš udělat tohle! Zařiď si tohle! To si musíš přečíst tuhle knihu, ta ti pomůže. To mu musíš říct, že takhle se to nedělá. To jí musíš domluvit. Kup si ty zázračné houby. Nebo ještě lépe: To si nesmíš brát osobně. Pusť to jedním uchem tam a druhým ven…

Pokračovat ve čtení

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Co si dlužím

Sami vůči sobě jsme věřitelem i dlužníkem současně. Jak předcházet vyčerpání zdrojů?

8 min

Umění vypnout

Učím se být nejen on, ale také off – zastavit se včas, když bych toho …

9 min

Nikdo nejsme dost dobří

Hluboký pocit nedostatečnosti je základní lidská zkušenost.

12 min

Učím se nevědět

O profesních slepých uličkách začínající psycholožky píše Tereza Sladká.

7 min

Nemluvme o násilí

Jak mluvit s dětmi, aby se škola a svět staly bezpečnějším místem?

16 min

12. 5. 2021

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.