Neříkejte tomu terapie

Umělá inteligence je mimořádně užitečná v tom, jak nám umí vysvětlit pohled druhé strany. Při troše dobré vůle tak snadněji pochopíme, proč se s partnerem na něčem nemůžeme shodnout a proč naše argumenty narážejí na zeď. Šéfredaktor Psychologie.cz Jan Majer si povídal s Petrem Ludwigem, spisovatelem a lektorem praktického využití AI.

Používáš AI jako nástroj sebepoznání a osobního rozvoje?
Ano, je to myslím jedno z nejsmysluplnějších využití umělé inteligence. Sám mám diagnostikované ADHD a když jsem se AI zeptal, jak právě tato porucha ovlivňuje partnerské vztahy, zůstal jsem koukat s otevřenou pusou. Nikdo mi to téma nikdy nevysvětlil tak dobře.

Čtenář Psychologie.cz se asi trochu zarazí…
A právem, obezřetnost je na místě. Pokud člověk používá verzi zdarma nebo nevhodné nastavení, AI pořád umí skvěle halucinovat – takzvaně si věc „vycucá z prstu“. Udělala ale ohromný skok a dnes je propastný rozdíl v kvalitě odpovědí podle nastavení. Když nám jde o přesnost, měli bychom sáhnout po modelech s pokročilým přemýšlením a zapnout připojení na internet, aby si AI dohledala aktuální informace.

Před pár týdny jsme vydali článek, ve kterém čtenářka popsala své zkušenosti s využitím AI pro „domácí terapii“. Ona i většina diskutujících došli k tomu, že AI hlavně podporuje a přitakává. To sice uleví, ale lidského terapeuta to nenahradí. Jaké jsou tvoje zkušenosti?
Neříkal bych tomu terapie, ale třeba užitečný rozhovor. Výhodou takového rozhovoru může být to, že v něm snadněji překonáme bariéru ochoty otevřít se, věnovat problému čas a řešit ho. Umělá inteligence nás nesoudí, mohu s ní věci sdílet opravdu upřímně a říci i to, co bych se třeba před druhým člověkem styděl vyslovit.

Jak mohu zadáním pomoci tomu, že půjde opravdu o užitečný rozhovor?
Je dobré dát AI roli jednej jako opravdu dobrý terapeut, neutvrzuj mě v mých názorech, ale pomáhej mi na věci nacházet jiný pohled. Sám chodím na terapii pravidelně šest let, ale o vlivu ADHD na partnerské vztahy jsem si opravdu nejlépe popovídal s AI.

Co nového ti ukázala?
Překvapilo mě například, jak silně může ADHD ovlivňovat potřebu novosti a vzrušení ve vztazích. AI mi během chvíle ukázala souvislosti mezi ADHD, partnerskou spokojeností, sexualitou nebo tendencí rychle ztrácet zájem v dlouhodobých vztazích. Ne že bych se dozvěděl něco úplně nového – spíš mi díky prostoru, který jsme tomu mohli věnovat, najednou zapadla spousta věcí do jednoho obrazu.

Mně AI pomáhá se slabinou, kterou jsem nikdy neuměl změnit. Když máme doma nepohodu, potřebuju o tom mluvit. Manželka to má přesně naopak – uzavře se, potřebuje čas a klid. Kam vede střet takhle protichůdných způsobů zvládání konfliktu, je asi jasné…
Naprosto.

No. A jednou jsem místo do manželky šel hučet do ChatuGPT. Od potvrzení mých pocitů a mého pohledu jsme se brzy dostali k mé roli v konfliktech, k mým komunikačním vzorcům a spouštěčům. Pak jsem požádal o posun: co by říkal ženě ChatGPT v jejím mobilu, kdyby mu popsala situaci ze svého pohledu? A dál: co by nám každému zvlášť řekl dobrý psychoterapeut… Je tohle způsob použití AI, který bys čtenářům doporučil?
Právě v tom je podle mě umělá inteligence mimořádně užitečná. Pokud něco umí opravdu dobře, tak nabídnout druhý pohled. Je to sice stroj bez emocí, ale byl natrénovaný na obrovském množství lidských příběhů, konfliktů a komunikačních vzorců. Dokáže velmi rychle rozpoznat, kde je problém, jaké mechanismy se opakují nebo jaké jiné interpretace situace připadají v úvahu. Klíčové je nepoužívat ji k tomu, aby nám pomohla konflikt vyhrát, ale aby nám pomohla ho pochopit.

Před časem jsem něco o AI napsal na Facebook a z diskuse jsem měl pocit, že se z ní stává další pole kulturní války. Jedni ji používají a vidí v ní užitečný nástroj. Druzí ji ostře odmítají, často na základě velmi omezené nebo nulové zkušenosti…
Ty pořádné kulturní války ohledně AI myslím teprve přijdou. Pokud cítím, že druhá strana tuto technologii ani pořádně nevyzkoušela, je diskuse těžká. To ale není nic specifického. I u jiných témat mají lidé bez hlubší znalosti často naprosto jasné názory a iluzorní jistotu, že mají pravdu.

Mezi odborníky teď probíhá debata o možnosti, že nás AI zničí. Jaká je podle tebe pravděpodobnost, že to nezvládneme?
Nositel Nobelovy ceny za fyziku Geoffrey Hinton, který byl oceněn právě za AI algoritmy, uvádí pravděpodobnost 20 až 30 procent. Já se obávám, že je to riziko ještě vyšší.

Co si pod tím představit? Jaké jsou úrovně rizik?
Jsou tři úrovně. První jsou dokonalé podvody – AI dokáže naklonovat hlas, vytvořit obrázky či video v kvalitě nerozeznatelné od reality. Druhou úrovní jsou dopady na trh práce: podle studie Mezinárodního měnového fondu se bude muset adaptovat zhruba 60 % pracovního trhu a čtvrtina lidí se bude muset přeučit to, co dělá – v Česku přes milion lidí. Absolutně na to nejsme připraveni. A třetí, nejdůležitější úroveň: co se stane, pokud vytvoříme systém řádově chytřejší než my a budeme mu muset nastavit pravidla tak, aby se choval v souladu s lidskými hodnotami? Tomuto problému se říká AI alignment a řeší ho ty největší mozky světa. Z tohoto důvodu se AI objevuje mezi hlavními riziky pro lidstvo vedle kolapsu klimatu či jaderných válek.

Jak by taková katastrofa mohla vypadat? Jaké jsou scénáře „AI apokalypsy“?
Z principu není úplně možné si to představit. Nahlédnout za bod singularity, tedy okamžik, kdy AI začne sama vytvářet ještě lepší AI a technologický pokrok se odpojí od naší kontroly a chápání, je pro nás velmi obtížné. Zajímavé představy nabízejí různé sci‑fi filmy, ale osobně si myslím, že realita bude ještě úplně jiná a pro náš mozek v tuto chvíli nepředstavitelná.

Jak podle tebe rozvoj AI ovlivní náš web? Jsme a zůstaneme řemeslnou výrobou. Budou čtenáři i v budoucnu vnímat hodnotu lidského doteku, nebo se velká část přesune k individuální interakci s AI?
Otázku, jak AI ovlivní média a tvorbu obsahu, si kladu také. Bude za pár let ještě někdo poslouchat „lidské“ podcasty, nebo bude AI řádově chytřejší, vtipnější a bude generovat podcasty na míru? Myslím, že budou obory, kde budeme chtít to sdílení od člověka k člověku, o kterém mluvíš. Psychologie k nim velmi pravděpodobně patří. Umělá inteligence jednou dokáže generovat i humor, ale já stejně raději večer půjdu na své oblíbené stand‑up komiky. Chceme vidět fotbal nebo hokej, kde hrají lidé, ne roboti. Otázkou je, jak ten lidský dotek udělat u textu a v online světě celkově. Už teď sociální sítě přetékají nekvalitním AI obsahem. A bude hůř. Myslím, že nás to zase vyžene do našeho lidského světa. Musíme se znovu naučit žít víc komunitně, naživo, lidsky.