Když jde o zdraví, je neslušné bavit se o penězích. Protože zdraví je rozhodně přednější. Ekonomika a vydělávání peněz musejí jít stranou. Jsem dost nakloněná s tím souhlasit, ovšem jen v případě, že to platí za každých okolností. Bohužel mám z časů „před koronou“ opačné zkušenosti. Změnit práci, zmírnit tempo nebo si vydechnout, protože organismus už současnou míru stresu nedává? Nelze, protože hypotéka. Investovat do kvalitních potravin, do jídla připravovaného doma, do doplňků stravy a aktivit sloužících k podpoře zdraví? No a kde na to asi mám brát?! Nijak to neodsuzuji, jen tím chci poukázat na jistou disharmonii. Zatímco běžně je péče o naše zdraví přímo podmíněna naší ekonomickou úspěšností, nyní bychom měli přepnout do zcela opačného modu. Proč si někdo myslí, že to bude fungovat?
Zkusme se přestat tvářit, že na penězích nezáleží, a pojďme se podívat na současnou situaci právě v tomto kontextu. Máte možná pocit, že to nijak nesouvisí s psychologií. Dejte mi chvilku, rychle vás přesvědčím o opaku.
Současná krizová opatření mohou dostat mnoho lidí do značných ekonomických potíží. V takové situaci nejsou paradoxně největším problémem peníze, ale váš psychický stav. Vím to, protože jsem to zažila. Po krizi v roce 2008 jsme přišli o všechno. Ne o úspory nebo rezervy. Naprosto úplně o všechno. Tehdy byla ekonomická krize a mluvit o penězích bylo v pořádku, řešil je kdekdo. Stejně byl ten dopad děsivý a o tom, co se nám skutečně děje a jaké to je, si nebylo moc s kým promluvit.
Když krachujete, je to dost podobné, jako když máte třeba rakovinu – lidé moc nevědí, co vám říct, a připomíná jim to, že by se jim to mohlo třeba stát také. A na to nikdo myslet nechce. Teď už se to vůbec nehodí, protože přece nebudete mluvit o penězích, když umírají lidé, že ano, co jste to za monstrum. Takže je dost možné, že mnoho lidí v tom nakonec zůstane zase samo. Protože o penězích se nemluví. A právě proto bych o nich mluvit chtěla.
Představte si peníze ne jako prostředek k tomu, aby si někdo koupil třetí zlatý záchod, ale jako energii, kterou přijímáte a vydáváte. Jako nádech a výdech. Jako vodu. A představte si třeba rodinu se třemi malými dětmi, hypotékou, kde je otec podnikatel a rodinu živí a matka pracuje na částečný úvazek. A náhodou se oba pohybují v odvětví, které bude postiženo jak krizovým opatřením (nutnost stopnout aktivity), tak možná nezůstane bez následků (odliv klientů, zdražování…). Rodina je nastavená na nějaký příjem a výdej a najednou se toto vše zablokuje.
To, jestli je nebo není v otázce zdraví, je naprosto irelevantní, protože situaci musíte řešit tak jako tak a tvářit se, že jsou „důležitější věci“, může rychle vyústit v katastrofu. Možná namítnete, že je potřeba mít přece nějaké rezervy. Bohužel z praxe vím, že rezervy na fungování rodiny po dobu třeba šesti měsíců bez příjmu má skutečně málokdo. Ale i když je máte, je třeba rozhodnout, jak s nimi naložíte. My je třeba měli. A byly pryč dřív, než byste řekli „hospodářská krize“.
Takže si dovolím zobecnit pár poznatků, které jsem v té době dost bolestně nabyla, a budu doufat, že třeba někoho před podobnou zkušeností uchrání nebo se alespoň osmělí o svých problémech mluvit, i když se týkají „jen“ peněz.
Peníze nejsou to nejdůležitější. Jak jsem naznačila výše: nejdůležitější v takové situaci je váš psychický stav. A ani ne proto, že psychická pohoda je podmínka dobrého zdraví, ale hlavně proto, že budete muset dělat nestandardní rozhodnutí. A ta není dobré činit ve stresu, ve strachu a nevyspalí. Takže tady je pár věcí, kterým byste v takovou chvíli měli věnovat víc pozornosti než samotným penězům.
Nechte si čas na adaptaci
Možná jste si všimli, že když jedete na dovolenou, potřebujete určitý čas, než přepnete do „dovolenkového modu“ a začnete opravdu relaxovat. A to se jedná o veskrze pozitivní záležitost. Chtít po sobě okamžitou adaptaci na krizovou situaci není zrovna reálné a snaha o ni jen přidává k dalšímu stresu. Nechte si proto nějaký čas, abyste situaci zpracovali.
Jak na to? Vnímejte to podobně, jako byste přijeli do cizí země, kde se moc neorientujete. Hlavně vstřebáváte informace a vlivy, ale neberete si je příliš osobně, nevíte, jak přesně je vyhodnotit, nemáte dost dat. Teď je to stejné. Nemáte žádný scénář, podle kterého byste měli správně postupovat. Musíte ho vytvořit ak tomu potřebujete být se situací alespoň částečně sžití. Přece jen není válka, kde by bylo nutné jednat okamžitě, abychom si zachránili holý život. Pár dní nebo alespoň hodin na jakékoliv rozhodnutí máme.
Proto k sobě každou změnu situace nechte napřed přijít a prociťte ji. To není žádná podivná ezopraktika, prostě se pozorujte, jak se cítíte a jaké to ve vás budí emoce. Nepotlačujte je, jen pozorujte. A klidně je nechte vyjít na světlo. Máte strach? Zjistěte si pro vás důležité informace. Máte vztek? Trochu ho upusťte. Cítíte smutek? Najděte, kde uplatnit soucit. Teď vám mohou poskytnout prostor i často tolik zatracované sociální sítě.
Tělo je chrám duše
Takže se o ně adekvátně starejte. Pokud máme starosti a zažíváme vysokou míru stresu, je péče o fyzické tělo často odsouvána. Nespíme, jíme ve spěchu nebo vůbec a jen to, co máme po ruce. Neodpočíváme. Bohužel nám toto všechno nepřinese víc času a energie na neodkladná rozhodnutí, naopak je to komplikuje.
Je jedno, jestli jste nuceně doma nebo naopak chodíte v této nestandardní situaci do práce. Obojí nás velmi snadno vykolejí. Pravidelně jíst a chodit včas spát je pro udržení zdravého režimu dne zásadní. Nastavte si to jako pilíře, ke kterým se budou vaše aktivity vztahovat. A vždy si připomeňte, že to děláte hlavně proto, abyste mohli fungovat lépe a efektivněji. Spánková deprivace vám nic dobrého nepřinese.
S tím souvisí i to, abyste těmto věcem věnovali zvýšenou pozornost. Pokud máte starosti, vypnout a dobře se vyspat může být postupně čím dál těžší. A je dobré to začít řešit co nejdříve. Můžete si vypomoci i nějakými přírodními prostředky, sáhněte ale po těch, které jsou označované jako adaptogeny: pomáhají tělu i duši současně a hlavně harmonicky. Přidají energie, kde je třeba, a zklidní, kde se neúměrně přepínáte. Nejznámější a nejdostupnější jsou asi rozchodnice růžová (rhodiola) a lesklokorka lesklá (reishi).
Rodina a blízcí
Máte‑li rodinu, zejména malé děti, leží na vás víc odpovědnosti a práce, než pokud jste sami, a také máte trochu zúžené možnosti. Zajistit jim obživu a bydlení se logicky stává prioritou (často i za cenu obětování právě zdraví). I tady je dobré se zastavit a uvědomit si, že dva jsou víc než jeden a že v krizi se to ještě násobí.
Bohužel právě krize mají velký potenciál zveličovat rozdíly a doutnající neshody mezi partnery. Oba sice chcete to samé, ale tím víc vidíte, jak to ten druhý dělá blbě, což vás nervuje ještě víc, a nechápete, že to nevidí. V případě, že máte svoje osobní různice vyřešené, víte, jak váš partner reaguje ve stresu a dokážete mu poskytnout bezpečný prostor, vzniká zase riziko, že jeden nebo druhý (a klidně oba) potlačí v zájmu celku svoje potřeby nad únosnou míru.
Proto je tak důležité starat se dobře o sebe – jednak jste k dispozici, pokud ten druhý potřebuje odpočinek, jednak dobře monitorujete, jestli o sebe pečuje i on. To, co mám nastavené pro sebe jako normu (nekecám a makám), totiž podvědomě vyžaduji i od ostatních a přestanu vnímat, že jejich potřeby jsou možná nastaveny zcela opačně.
Tady mohou jako měřítko důležitosti věcí a aktivit zafungovat právě děti. Pokud si v něčem nejste jisti, zkuste se na to podívat právě jejich optikou. Ano, spoustě věcí děti ještě nerozumějí, ale na ty ostatní mají často mnohem zdravější pohled než my. Vnímají, co je skutečně důležité. Kvalita vztahů v rodině je pro ně důležitější než kvalita bydlení. Spokojený rodič má větší přínos než exotická dovolená.
Pokud děláte nějaké rozhodnutí, tak se zamyslete, jestli má pro vaše děti skutečný přínos a jestli to je něco, co byste jim poradili jako ideální variantu, pokud by se v dospělosti dostali do stejné situace. Pokud u obou možností váháte, ještě to dobře promyslete a zkuste najít řešení, kde budou obě odpovědi kladné.
Peníze až na prvním místě
No, tady je máme na čtvrtém. Ale ty předcházející body byly nutné právě proto, abyste svým penězům zajistili náležitě zodpovědnou péči. Pojďme zpět k představě, že peníze jsou jako energie. Pokud se vám najednou energie nedostává, co uděláte? Prvním impulzem je možná rychlé kafe, ale víte dobře, že dlouhodobě to není to pravé. Že jakékoliv stimulanty nadělají časem víc škody než užitku. Takže se zkusíte trochu šetřit. No a přesně stejný způsob je vhodné aplikovat i na vaše finance.
Možná vám to přijde přirozené, pokud nepodnikáte. Ujišťuji vás, že pokud vás živí váš vlastní byznys, první impulz je vždy ho zainvestovat, aby přežil. Najít cesty, co dělat dál a jak pokračovat v činnosti. A to je přesně to rozhodnutí, které máte dělat po značném uvážení a vše zvažovat velmi kriticky. Předchozí kontakt s vašimi emocemi se vám bude hodit.
Jakékoliv ekonomické rozhodnutí učiněné ze strachu (přijdu o zákazníky, sníží se mi objem výroby…) je velmi pravděpodobně špatné rozhodnutí. Stejně tak vám v té chvíli nepomohou motivační příběhy o tom, kdo ze světových miliardářů kolikrát zkrachoval a jak moc ho to posunulo. Krize je šancí pouze v případě, že jí porozumíte a najdete svoji vlastní cestu. Zkuste pár méně tradičních přístupů, jak tu svou osobní cestu objevit:
Propojení s duchem rodu
Jak se chováme k penězům, jak je vyděláváme i utrácíme, jak pracujeme a podnikáme, to vše je velmi úzce spjato se vzorci, které si neseme z rodiny. A kterých si často nejsme vědomi. Najděte si čas na takovou pseudomeditaci a v klidu zarozjímejte nad tím, jakým způsobem se živili a jak prosperovali vaši rodiče, prarodiče, praprarodiče… Pokud můžete a chcete, promluvte si o tom s nimi (to už naživo).
Meditační část je důležitá proto, že lépe nahlédnete skryté linky. Je velký rozdíl, jestli většina vašich předků byli zemědělci nebo státní úředníci. Nechci tím říct, že pokud máte IT firmu a většina předků měla farmu, máte svůj obor hned pustit a začít pěstovat brambory. Naopak. Vytěžte pro sebe z rodinné tradice maximum. Možná máte díky tomu lepší intuici na střídání cyklů nebo „selský rozum“. Stejným způsobem můžete objevit, co vás naopak z tohoto úhlu pohledu blokuje. Možná máte rádi zaběhlou rutinu a nepružně reagujete na změny (nemám mezi předky moc zemědělců, tak se omlouvám, pokud je příklad zkreslený).
Dejte prostor intuici
Zamyslete se, jestli se už nějakou dobu ve vaší práci nebo podnikání neobjevují tendence či motivy, které ignorujete, protože jsou mimo hlavní a „úspěšný“ proud. Při konzultacích s lidmi, co pracují na volné noze, se s tím setkávám velmi často. Měl bych dělat to a to, dělá to každý a má to komerční úspěch, takže to je určitě správná cesta. Ale prostě mi to nějak nesedí, neumím se s tím sžít… To je přesně druh intuice, který stojí za to prozkoumat. Během konjunktury je fajn chytit vlnu a svézt se po ní, protože pro každého je tam místa dost. V krizi je důležitější najít niku, kde se budete cítit jistě a pevně v kramflecích. Přinese vám to víc benefitů než jakkoli vytuněné marketingové strategie.
Nestyďte se mluvit o penězích!
Jsme naučení, že řešit peníze je skoro neslušné, a teď je nálada taková, že to vypadá jako zločin proti lidskosti. Možná máte možnosti a prostředky někde pomáhat a dělat charitu, ale možná ne. Není bezohlednost postarat se o sebe, protože až pak se můžete starat o někoho dalšího. Pokud jste v průšvihu, musíte řešit ten svůj průšvih. Doufat, že se vyřeší jaksi sám, když budete řešit někoho jiného, je dost bláhové.
Zapomeňte na příběhy o tom, jak někdo daroval posledních pár peněz na charitu a hned další den potkal někoho, kdo mu pomohl rozjet celoživotní byznys. Nespoléhejte se na vesmír, ještě méně na stát a řešte svoji situaci stejně racionálně, jako byste řešili opravu auta.
Poraďte se s lidmi, kterým věříte. Klidně si najděte kouče nebo terapeuta, který vám pomůže věci rozebrat. O penězích se sice nemluví, ale jejich problematika a symbolika prorůstá všemi oblastmi našeho života. Ovlivňují naše vztahy s lidmi, jak pracujeme, jak plánujeme, jak se rozhodujeme, a to způsobem, který je z velké části podvědomý. Ignorovat to ve chvíli, kdy vám jde o existenční jistoty, je nebezpečné.
A hlavně neklesejte na mysli. Možná to ve vaší sociální bublině vypadá tak, že si všichni užívají volna, nacházejí hlubší smysl života, zpomalují, hrají s dětmi stolní hry, pomáhají zdarma druhým, a jen vy s jazykem na vestě lítáte a snažíte se odvrátit katastrofu. Člověk snadno propadne pocitu, že je s ním něco špatně, že se nedokáže sebrat, že to nedokáže pozitivně využít. Nejste sami. A když se o tom nebudete bát mluvit, rychle to zjistíte.
Pozn. red.: Prosím, omluvte nižší kvalitu audio verze článku. Studia, ve kterých natáčíme, jsou zavřená. Místo profesionální kvality prosím v těchto dnech oceňte autenticitu natáčení „na koleni“. Děkujeme za pochopení.
