20. 11. 2019
V průběhu života se snažíme chovat tak, abychom se vnitřně cítili komfortně, ve stavu psychické rovnováhy. Pro její zachování je důležité, aby naše činy byly v souladu s našimi názory, přesvědčeními a postoji. Nastávají však situace, kdy se dostaneme do nesouladu s tím, co si myslíme a co navenek konáme – psychologové takovou rozladěnost označují jako kognitivní disonanci. Nepříjemné pocity, které takto vznikají, se snažíme v nejkratším možném čase odstranit a opět nastolit duševní pohodu.
Každý máme svá přesvědčení o světě a životě, o tom, jak by to mělo fungovat, jak bychom měli žít. Náš pohled na svět se formuje prostřednictvím výchovy, kterou na nás působili rodiče se všemi svými neurózami a kognitivními disonancemi, dále prostřednictvím širšího okolí, v němž jsme rostli a dospívali.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné