19. 3. 2019
Co má dělat člověk, který neumí darovat láskyplný cit, i když by ho daroval rád? Jistě, do velké míry zase jen kvůli sobě, protože pokud se to nenaučí, zůstane sám – ale i tak (co je nám nakonec po motivech toho druhého, když je výsledkem dobrá věc)? Co mají dělat ti, kdo neumí svému partnerovi či partnerce dát pocit, že jsou vřele milovaní, měkce přijímaní, neumí konejšit pocitem sounáležitosti a – jednoduše lásky?
Pojďme bez dlouhých řečí k příběhu: Pan D. V., Dobře Vydělávající. Tedy vlastně D. Z., Dobre Zarábajúci. Protože Slovák a na Slovensku. (Ve skutečnosti je D. Z. modelově poskládaný z několika pánů a paní různých národností – ale navštívil mě v Bratislavě, kam jsem přesídlila.) Dobre Zarábajúci je velmi povrchně zvolené jméno, přiznávám. Samozřejmě nevystihuje podstatu. Pracovní úspěchy, stvrzené těmi materiálními, zdaleka nejsou to jediné, co pana D. Z. dělá pestrobarevnou osobností, jakou zcela jistě je.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné