12. 11. 2019
Na ego je často nahlíženo pejorativní optikou: říkáme, že si někdo „honí ego“, že je egoista, že jeho ego nebylo schopné něco skousnout a přenést se přes to. Za spoustou zbytečných hádek a poměřování sil stojí právě takto definované ego: podstata věci se vytrácí a jde jen o to, kdo disponuje větším egem a jak moc se jím nechá strhnout. Psychologie ale zná i zcela jiný význam tohoto slova – a také ví, jak moc je pro nás právě ego důležité.
V psychoanalytickém pohledu je ego jednou ze základních složek naší osobnosti, představuje naše já. V pojetí jungovském je naším vývojovým úkolem stát se tzv. bytostným já, tedy sebou samotným v ryzí podstatě: poznat, co nás v životě naplňuje, v jaké poloze se uskutečňujeme tak, že to koresponduje s tím, jací jsme ve svém jádru. Tento význam pojmu ego se velmi liší od jeho hovorového užívání.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné
Odebírat newsletter
zdarma hlavní myšlenky z nových článků
Odesláno, díky!
newsletter posíláme jednou týdně