Otázky v moři strachu

Foto: Thinkstock.com

Otázky v moři strachu

Místo hledání řešení je lepší zastavit a začít se ptát. Ptát se toho, čeho se bojíme. Svého strachu.

Iveta Vitková
Psychoterapeutka

28. 5. 2014

Strach. Často iracionální, neuchopitelný, nedefinovatelný. Nenápadný, leč vládnoucí neomezenou silou zničit život můj i těch kolem. Těžko pochopitelný, často neakceptovaný pod nálepkou „zbytečné“. A přesto tu je. Dost možná nám chce jen něco říct. Je ovšem třeba se ho zeptat.

Zasáhl mne. Ten sžíravý pocit strachu. Pocit, kdy ztrácím půdu pod nohama. Dole je nahoře a nahoře je dole. Věci přestávají fungovat (aspoň se mi to tak zdá) a já se zmítám v emocích ze strany na stranu.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Jak zůstávají ti, co odešli

Jak zůstávají ti, co odešli

Vztah po smrti nezmizí. Musíme mu ale dát novou podobu.

19 min

Co nás nikdy nenapadlo hledat

Co nás nikdy nenapadlo hledat

Když pro naše potíže není žádné jméno, snadno uvěříme, že je chyba v nás.

14 min

Spojené nádoby duše a těla

Spojené nádoby duše a těla

Mnoho potíží má zřejmé souvislosti, když se umíme dívat.

10 min

Nemilované dcery

Nemilované dcery

Ženskou linií mnoha rodin probíhá červená nit staré bolesti.

11 min

Učím se naslouchat intuici

Učím se naslouchat intuici

I pro nás psychology je tohle těžké. Stejně jako pro naše klienty.

7 min

Iveta Vitková

Psychoterapeutka

55 článků od autora

28. 5. 2014

Načítá se...

Načítá se...

Načítá se...

Nejlépe hodnocené články Citáty z Psychologie.cz

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.