Otázky v moři strachu

Foto: Thinkstock.com

Otázky v moři strachu

Místo hledání řešení je lepší zastavit a začít se ptát. Ptát se toho, čeho se bojíme. Svého strachu.

Iveta Vitková
Psychoterapeutka

28. 5. 2014

Strach. Často iracionální, neuchopitelný, nedefinovatelný. Nenápadný, leč vládnoucí neomezenou silou zničit život můj i těch kolem. Těžko pochopitelný, často neakceptovaný pod nálepkou „zbytečné“. A přesto tu je. Dost možná nám chce jen něco říct. Je ovšem třeba se ho zeptat.

Zasáhl mne. Ten sžíravý pocit strachu. Pocit, kdy ztrácím půdu pod nohama. Dole je nahoře a nahoře je dole. Věci přestávají fungovat (aspoň se mi to tak zdá) a já se zmítám v emocích ze strany na stranu.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Bezmocní rodiče

Bezmocní rodiče

My, kdo pracujeme s dětmi, dnes potkáváme velmi podobné příběhy.

21 min

Neoživovat, prosím

Neoživovat, prosím

I v bezmoci o sobě člověk může rozhodovat, pokud se připraví včas.

14 min

Co se s námi děje, když se nic neděje?

Co se s námi děje, když se nic neděje?

Jak si z odpočinku neudělat jen další položku na seznamu úkolů?

12 min

Proč neodešla

Proč neodešla

Co nám příběh Simony Monyové říká o lásce, naději a domácím násilí?

13 min

Vztahové hry

Vztahové hry

Když druhý nejedná na rovinu, vlastní upřímností si spíš ubližujete.

18 min

Iveta Vitková

Psychoterapeutka

53 článků od autora

28. 5. 2014

Načítá se...

Načítá se...

Načítá se...

Nejlépe hodnocené články Citáty z Psychologie.cz

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.