Foto: Thinkstock.com

Otázky v moři strachu

Místo hledání řešení je lepší zastavit a začít se ptát. Ptát se toho, čeho se bojíme. Svého strachu.

Iveta Vitková
Psychoterapeutka

28. 5. 2014

Strach. Často iracionální, neuchopitelný, nedefinovatelný. Nenápadný, leč vládnoucí neomezenou silou zničit život můj i těch kolem. Těžko pochopitelný, často neakceptovaný pod nálepkou "zbytečné". A přesto tu je. Dost možná nám chce jen něco říct. Je ovšem třeba se ho zeptat.

Zasáhl mne. Ten sžíravý pocit strachu. Pocit, kdy ztrácím půdu pod nohama. Dole je nahoře a nahoře je dole. Věci přestávají fungovat (aspoň se mi to tak zdá) a já se zmítám v emocích ze strany na stranu.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Zbytečné konflikty

Jak se stane, že se z běžné věcné komunikace náhle ocitneme v emocích a sporu?

26 min

Sólo intimita

Partner se někdy sám uspokojuje. Nemělo by mi to vadit, ale cítím se odmítaná.

8 min

Řeč bílých plášťů

Komunikace je podstatnou součástí procesu léčby. Jak (ne)mluvit s pacienty?

12 min

Zraňující péče

Trauma ve zdravotnictví vzniká ve chvílích nečekaných zvratů, ale i tichého přehlížení.

17 min

Život na půl srdce

Když se bojíme toužit, místo jedné velké bolesti pak zažíváme tisíce malých.

16 min

Iveta Vitková

Psychoterapeutka

53 článků od autora

28. 5. 2014

Načítá se...

Načítá se...

Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.