Foto: Thinkstock.com

Otázky v moři strachu

Místo hledání řešení je lepší zastavit a začít se ptát. Ptát se toho, čeho se bojíme. Svého strachu.

Iveta Vitková
Psychoterapeutka

28. 5. 2014

Strach. Často iracionální, neuchopitelný, nedefinovatelný. Nenápadný, leč vládnoucí neomezenou silou zničit život můj i těch kolem. Těžko pochopitelný, často neakceptovaný pod nálepkou "zbytečné". A přesto tu je. Dost možná nám chce jen něco říct. Je ovšem třeba se ho zeptat.

Zasáhl mne. Ten sžíravý pocit strachu. Pocit, kdy ztrácím půdu pod nohama. Dole je nahoře a nahoře je dole. Věci přestávají fungovat (aspoň se mi to tak zdá) a já se zmítám v emocích ze strany na stranu.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Nedovolený vztek

Blízké vztahy přinášejí celou škálu emocí. Co ztrácíme, když se neumíme naštvat?

9 min

V rovnováze

Někdy pro svou duševní pohodu uděláme nejvíc, když se odhodláme něčeho ubrat.

6 min

Hlava a srdce

Víme, že něco nemůžeme mít, kupříkladu ženatého kolegu. Ale když srdce tolik chce…

11 min

Změna se dá naučit

Kognitivně behaviorální terapie nabízí mnohem víc, než mi tvrdili ve škole.

9 min

Peníze jako zrcadlo vztahu

Společné finance nejsou jen čísla. Jsou to i emoce. A často velmi silné.

7 min

Iveta Vitková

Psychoterapeutka

51 článků od autora

28. 5. 2014

Načítá se...

Načítá se...

Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.