Foto: Thinkstock.com

Otázky v moři strachu

Místo hledání řešení je lepší zastavit a začít se ptát. Ptát se toho, čeho se bojíme. Svého strachu.

Iveta Vitková
Psychoterapeutka

28. 5. 2014

Strach. Často iracionální, neuchopitelný, nedefinovatelný. Nenápadný, leč vládnoucí neomezenou silou zničit život můj i těch kolem. Těžko pochopitelný, často neakceptovaný pod nálepkou "zbytečné". A přesto tu je. Dost možná nám chce jen něco říct. Je ovšem třeba se ho zeptat.

Zasáhl mne. Ten sžíravý pocit strachu. Pocit, kdy ztrácím půdu pod nohama. Dole je nahoře a nahoře je dole. Věci přestávají fungovat (aspoň se mi to tak zdá) a já se zmítám v emocích ze strany na stranu.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Maják ve tmě

V těžkých časech se radost zdá nepatřičná. Přesto bychom se jí neměli zříkat.

12 min

Třetí možnost

Změna se děje, když dokážeme otevírat nové možnosti. Jak tento proces podpořit?

12 min

Ztracené děti

Po rozvodu se dětem rozpadá zázemí. Zvlášť když vázne domluva mezi rodiči.

9 min

Tichý konec

Někdy vztah zvláštně vyšumí. Druhý se vytratí – bez hádek, bez vysvětlení.

11 min

Přeučený introvert

Potřebuje umět dvě věci: vylézt z ulity a zase se do ní vrátit.

9 min

Iveta Vitková

Psychoterapeutka

51 článků od autora

28. 5. 2014

Načítá se...

Načítá se...

Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.