Ačkoliv ženy provádějí asi dvojnásobně více sebevražedných pokusů než muži, vykazují muži téměř dvojnásobné množství skutečně dokonaných sebevražd.

To platí ve většině průmyslově vyspělých zemí a nejčastějším vysvětlením je obecně vyšší agresivita mužů; jiné rozdíly ve výskytu rizikových faktorů se nenašly. Výjimku tvoří již několik desetiletí Čína, kde je tento poměr zcela opačný.

Vztahu sebevražednosti a pohlaví věnovala v pátek své sdělení na 118. výroční konferenci Americké psychologické společnosti coloradská badatelka Sylvia S. Canettová. Genderové rozdíly v sebevražednosti podle ní nejsou způsobeny jen odlišnou hormonální výbavou, ale také kulturními vlivy. Kromě Číny jsou totiž častější dokonané sebevraždy žen také na Srí Lance nebo u Arguánské populace v Peru.

Mohlo by vás zajímat

Krásná nová psychologie

S čím přijde věda, abychom se neutopili v hlubinách depresí, nezešíleli na vlnách roztěkanosti?

Přečíst článek

Autorka argumentuje tím, že každá kultura má odlišný přístup k problematice sebevražednosti. Zatímco na Západě dokonaná sebevražda ženy je považována za mnohem nepřirozenější akt než sebevražda muže, v jiných kulturách je sebevražedné jednání hodnoceno jako projev nezvládnutí emocí a zženštilost. To by mohlo muže od sebevraždy odvracet.

V této souvislosti je pak zajímavý trend směřující ke stejnému výskytu nedokonaných sebevražedných pokusů ve Finsku a v Irsku. Že by tam muži začali být zženštilí? O Irech v Praze se to rozhodně říci nedá.