Podvedl mě. Podvádí mě. Je v tom rozdíl?

Jak se pozná dobrý film o vztazích? Možná podle toho, že si o něm partneři po jeho skončení tak dlouho povídají, až se pohádají. Podle tohoto měřítka byl možná nejlepším filmem všech dob Nouzový východ. Na paty mu šlape letošní Locke.

Hlavní hrdina v něm udělá odvážné rozhodnutí, že se zachová čestně k ženě, kterou při náhodném a ojedinělém úletu přivedl do jiného stavu. Že se zachová zodpovědně k dítěti, které z jejich nešťastného spojení vzejde.

Doma má ale milující ženu a dva syny, kteří ho potřebují víc než kdokoli jiný. Všichni víme, jak by se měl zachovat. Film ale postupně odhaluje motivy z jeho dětství a dospívání a jeho jednání začíná dávat smysl. Sami byste se zachovali jinak, ale připouštíte, že na jeho místě by to tak jednoduché nebylo.

Velký otazník zůstal po skončení filmu viset nad reakcí jeho ženy. Během několika desítek minut vztah ukončila. Zlomená, zoufalá, nasraná, zraněná, ale neústupná. Rozdíl mezi nikdy a jednou byl pro ni v případě nevěry stejný jako nikdy a opakovaně.

Mohlo by vás zajímat

Vyhořelý vztah

Po desítkách let se partner stal dekorací obýváku, odmítá cokoli měnit. Co dělat?

Přečíst článek

Druhý den po zhlédnutí filmu jsem se zeptal na názor několika odborníků. Z tohoto podnětu vzešel článek Nevěra je rozhodnutí psychoterapeutky Karly Steinerové. Další zajímavé myšlenky, které se shodují i s mým pohledem na věc, mi napsala psychoterapeutka Andrea Platznerová:

• Věrnost považuji (v aktuální životní fázi, třeba se to za pár let změní, tak jak se s věkem mění spousta mých názorů) za nejzralejší možnost, ať si zastánci přirozené živočišné polygamie říkají, co chtějí. S její přirozeností souhlasím, ale nemyslím si, že jako výmluva stačí, ne dospělému člověku, který nese odpovědnost za svůj život.
• Mohla bych dnes, zítra, za týden nebo za měsíc podvést svého partnera, třeba by byl důvod, chuť i příležitost, ale je mým rozhodnutím neudělat to.
• Mohu svému rozhodnutí nedostát, ale ponesu si pak následky. Já i všichni zúčastnění, včetně dětí. Zní to moralisticky, ale vnímám to spíš jako přirozené, matematicky nejjednodušší řešení.

Když podoby nevěry rozdělíme na a) jednorázový úlet, b) opakované úlety pokaždé s někým jiným a c) skutečný paralelní vztah, jak byste v jednotlivých případech reagovali? A jak byste to cítili v roli toho, který podvedl nebo opakovaně či dlouhodobě podvádí druhého? Je pro vás rozdíl mezi nikdy a jednou stejně zásadní jako mezi nikdy a opakovaně?