Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné

Citový mráz

10. 10. 2016

So svojím priateľom to o mesiac bude rok, od kedy sme spolu. Veľmi som sa doňho zamilovala. Posledné týždne vnímam, ako sa môj postoj voči nemu mení a zaľúbenosť vyprcháva. Vo vnútri som voči nemu chladná, tvrdá, nemám chuť vkladať do nášho vzťahu veľa (pred pár mesiacmi som ešte bola ochotná ponúknuť mu všetko), niekedy sa teším z toho, keď na pár dní odíde preč a ja ho nevidím. Nikdy som nemala vážny vzťah, no táto citová vyprahnutosť už pár krát v mojich vzťahoch prišla a vždy to skončilo tým, že som to ukončila. Viete mi poradiť spôsob, ako zachádzať s týmto citovým mrazom? Aké sú jeho možné zdroje?

Laura, 24 let

Názor odborníka

Milá Lauro,

rád bych vám napsal nějakou vřelou odpověď, která by mohla rozmrazit chlad, o kterém píšete. To je však možná příliš velký cíl. Budu rád, když si najdete střípky, z nichž by mohlo být tvořeno určité nasměrování či nabídnuta perspektiva, jak se na vaši situaci dívat.

Myslím, že na chlad zabírá láska, přijetí, prostor, kde může docházet k sebepoznání – čili např. psychoterapeutický prostor nebo do určité míry i jiný pozitivní vztah, např. v rámci přátelství. O vašem ochladnutí by bylo třeba se více dovědět. Většinou je určitá míra porozumění nutná pro následnou péči.

Nedává-li něco smysl a člověk nechápe, co se s ním děje, je to často známka toho, že se oživily nevědomé obsahy.

Skoro nic z vnitřních obsahů a emocí nelze „odstraňovat“, ale každý se učíme se svými emočními stavy a náladami nějak nakládat, pečovat o ně, rozumět jim. I s chladem lze vést vnitřní dialog, vnímat ho, poznávat (bez hodnocení), kdy se objevuje, zkoušet zjistit, co vám chce říci, jakou důležitou část pravdy o vás či vašem vztahu vám může sdělit.

V různých terapeutických směrech se pracuje i stylem, že „symptom“ (což i chlad vlastně tak trochu může být) naznačuje směr vyléčení, je možné ho kousek následovat a uchopit jeho podstatu. Ale není snadné důvěřovat i nepříjemným pocitům jako signálům a určitým průvodcům.

Kontext vztahové dynamiky

Ochladnutí ve vztahu je s průběhem času často přirozené. Zvažte i podle sdílení příběhů např. vašich přátel, jestli neprožíváte něco, co je do značné míry běžné. Přátelé vám také mohou dát zpětnou vazbu, jak vás v tomto ohledu vnímají. Zvažte, nakolik může jít o tento druh ochladnutí, které nemusí negovat jiný druh vztahového uspokojení, radost a hloubku.

Ochladnutí také mohlo nastat vlivem nějakých věcí, které se staly. Primárně ve vztahu, ve kterém nyní jste. Určitá analýza či reflexe vztahu s partnerem by mohla tuto hypotézu potvrdit či vyvrátit. Je pro mě docela zajímavé, že prakticky vůbec nepíšete o tom, co váš partner. Při čtení vašeho příspěvku mi připadalo, že jeho jádro se týká vašeho vnitřního světa spíše než vztahu.

10. listopadu 2018

Zvládání emocí v pěti krocích (seminář)

Radka Loja

Vztah se dá vnímat jako prostor mezi vámi, jakoby skoro samostatná entita či třetí „bytost“. Někdy pároví terapeuti kladou tři otázky: Jak se máte vy, paní xy? Pane xy? A jak se má váš vztah? Vaše pocity vztah spoluutvářejí, ale není to celá výpověď o tom, co se v tom vztahu odehrává, vztah je v určitém smyslu něco jiného a něco víc než individuální prožitek jedince.

Někdy dávají pocity smysl až v kontextu vztahové dynamiky. Když má někdo např. agresivního partnera, bude velmi pravděpodobně sám zažívat úzkost. Dané pocity se vážou k pocitům toho druhého ve vztahu. Bez „vztahové emoční pravdy“ není úplně plodné léčit např. úzkost jen jako individuální problém.

Možná tedy váš chlad je v relaci na něco, co zažívá váš partner. Je více připoutaný? Více závislý? Pasivní? Chlad je pak kompenzací a pokusem vyrovnat nějakou nerovnováhu ve vztahu.

Co může chlad znamenat

Chlad také může něčemu sloužit. Např. může podporovat určité „odstředivé síly“ ve vztahu, které však nemusí jít proti vztahu samému. Je třeba sytit „my“, ale i dál mít své „já“.

Chlad může vést k hranicím, padají díky němu iluze o naplnění všech tužeb. Dětské touhy, které do zamilovanosti také vstupují, prostě v dospělém věku úplně naplnit nelze – téměř vždy je zde bolest, frustrace, nenaplnění a ochladnutí.

Chlad možná naznačuje, že ve vztahu je nutné i určité oddělení a samostatnost. Chlad může být také projevem agrese, jakýmsi zamraženým vztekem. Dá se trestat nejen planoucím vztekem a hádkami, ale i mrazivým „klidem“ a nekomunikací. Můžete se zlobit na partnera, na muže, na otce, na vztahy vůbec, apod.

Strach z intimity

Ochladnutí je někdy projevem zklamání ve vztahu, zklamání z partnera, někdy i ze sebe, z toho, jak „život funguje“. Každý, kdo zažil nějakou neideální vztahovou zkušenost, se brání nové intimitě, někdy i pomocí chladu.

Zjednodušeně by šel popsat model, kde úplný strach z emoční intimity vede k tomu, že si vybíráme nedostupné partnery, takže „v klidu“ můžeme toužit a zároveň jsme chráněni před skutečným vztahem. Bojíme-li se méně (emoční zranění v dětství se netýkala tolik navázání vztahů, jako spíš jeho rozvíjení a udržení), tak do vztahu vstoupíme, ale začneme se různě bránit později.

Touha a sexualita přebijí vstupní obavy, ale ty se odkryjí, až tyto síly ustoupí. Nedává-li něco smysl a člověk nechápe, co se s ním děje, je to často známka toho, že se oživily nevědomé obsahy. Možná jste mohla prožít dříve nějaké věci, které se léčily uzavřením, ochlazením atd.

Konec zamilovanosti

Ochladnutí může být projevem toho, že vstupujete do další fáze vztahu. Nemusí to být příjemné a snadné, zamilovanost na začátku je samozřejmě většinou příjemnější. Druhý člověk v nás dovede otevřít řadu citů, má jakoby klíč od našeho srdce. Co zažíváme, jsou však už často naše obsahy a naše projekce.

Je to jako jet na rychlejší pohon, který se téměř jistě někdy vyčerpá a musíme z extáze, silného spojení a prolnutí přesedlat na pomalejší pohon, kterým je láska (v lepším případě) a další síly. K přechodu do další fáze jsou také paralely a zážitky z dětství.

Zážitek odloučení

Dítě vnímá, že matka se emočně ochlazuje, když přestává kojit nebo dítě postaví do nové zkušenosti („už budeš spát sám ve svém pokojíčku…“ apod.). Dítě musí nějak zpracovat tento „chlad“ a nezvnitřnit si ho.

Podobně je chlad nutný třeba v postpubertální separaci od rodičů, kdy naopak rodič může dítě manipulovat větami typu „už nejsi tak hodný a vřelý jako dřív…“ apod. Rodič se brání ochladnutí, které vytváří potřebný prostor a vzdálenost pro nastartování samostatného života dítěte.

Dalo by se pokračovat dál, ale pro naznačení cesty by to snad mohla být nějaká vodítka. Hledejte, jakou funkci chlad plní, co je jeho podstatou, co ho sytí, mluvte o tom s přítelem, pokud to už neděláte, zjistěte, jak to on vnímá, co prožívá on a jak se má váš vztah.

Pozorujte svůj chlad, veďte s ním dialog, dovolte, aby mohl být součástí vašeho sebeobrazu jako jedna z poloh a barev, které k vám (možná jen za určitých okolností) patří. Mohl by se tím uvolnit i protipól, kterým je vaše vřelost, srdečnost, vášnivost a cokoli, co by se dalo asociovat k „teplejší části emočního spektra“.

Využívejte celý web.

Předplatné

Držím palce.

Aleš Borecký

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.