Dobrý den,
je mi 22 let, od dětství mám ze sebe samotné špatný pocit, dávám si za vše vinu, nemám sebevědomí, nemám sebe sama ráda.
Mám samé černé chvilky, nejsem schopná si cokoli vyřídit, mam noční můry, nemám sílu mluvit, zapomínám a pomalu už ani nevím, jak se jmenuji.
Už i odmítám člověka, který tvrdí, že mě miluje a dělá pro to vše. Nevěřím lidem, po různých životních situacích jsem ztratila všechen cit. Jsem věčně v depresi s výbuchy radosti na pár minut.
Denně trpím, denně nevím, kudy kam, chci utíkat a nikdy se nezastavit. Nemůžu řešit problémy. Reaguji bud přehnaně nebo bez emocí. Pomalu mi připadá, že je už pomalu nemám.
Připadám si jako nějaké monstrum, které je schopné se v noci sbalit a odejít pryč od toho, kdo mě miluje, bez jakékoliv známky citu. Nikdy jsem taková nebyla. Nevím, co se to děje.
Děkuji za vyslyšení.
Petra
Názor odborníka
Dobrý den,
děkuji za dotaz i za důvěru. Na úvod svých odpovědí zpravidla uvádím otázky, které mě k problému napadají, tvořím možné hypotézy a nakonec se dostanu k radě či doporučení. Ale u vás to nedokážu.
Nechci vás totiž zdržovat ani o vteřinu déle, než je nutné, a radím vám toto: Na nic nečekejte a navštivte psychiatra. Případně klinického psychologa, ale ten, pokud bude zodpovědný, vás k psychiatrovi stejně pošle. Další čtení si klidně nechte až na potom.
Ve vašem dotazu je jedna věc, která mi není úplně jasná. Na úvod píšete, že potíže jsou od dětsví, abyste nakonec napsala, že jste taková nikdy nebyla. Znamená to tedy, že se váš stav postupně zhoršuje? Jen tak sám od sebe? Co myslíte těmi „různými životními situacemi“? Máte na mysli běžné (byť náročné) životní situace nebo zde mluvíme o nějakých traumatech?
To, co popisujete, jsou symptomy deprese. Převážně smutná nálada, obviňování sebe sama, negativní pohled na sebe, svět i budoucnost, nerozhodnost až bezradnost, poruchy paměti, nedostatek aktivity, pocit ztráty energie a vůle.
Otázkou je, co tu depresi způsobuje. Přijít na to bude právě úkolem psychiatra a/nebo psychologa. Budou vám klást podobné otázky, jakou jsou v předchozím odstavci – jen jich bude o mnoho víc. Podle toho vám doporučí léčbu, pravděpodobně kombinaci farmakoterapie a psychoterapie. A to buď formou ambulantní či hospitalizační.
Je mi líto, že vám nemohu napsat nic jiného, ale internetová poradna na vaše potíže nestačí. Nevím, odkud jste, ale pokud to nemáte daleko do Prahy a měla byste problém psychiatra či psychologa najít, kontaktujte mne, rád vám pomůžu.
Držím vám palce,
Pavel Král
