Mám hrozný problém se ženami. Jakmile se objeví žena, která vypadá, že má sebevědomí, moje se ztrácí na nulu. Měla jsem jít na kamarádčinu rozlučku se svobodou, ale když jsem se dozvěděla, kdo tam bude, zaplavila mě úzkost a řekla jsem, že nejdu. Protože to jsou holky, které mají sebevědomí, a mně vyskočí příběh, kde sedím někde v koutě a nikdo si mě nevšímá. Mám hned chuť ty holky nesnášet, pomlouvat, zhnusit si je. Ale zároveň to nechci, protože ve skutečnosti mohou být milé.
Když mám možnost a vycítím, že jsou v kolektivu holky, které nevypadají tak sebevědomě, tak nastupuji já a mám potřebu ukázat svoje sebevědomí, které je samozřejmě vytvořené uměle, a někdy to přeháním.
Vůbec nevím, jak na sobě pracovat. Pomůže, když začnu spíše mezi tyto sebevědomé ženy chodit a svoji sebedůvěru budu zvyšovat tak, že se vlastně ujistím, že i já mám mezi nimi své místo? Že jsou sebevědomé, pro mě znamená, že je kolektiv má rád, že zapadají a že jim to lidi dávají najevo a každý s nimi chce být v kontaktu.
Monika, 30 let
Názor odborníka
Dobrý den, Moniko,
děkuji za váš dotaz ohledně sebevědomí. Podobný postoj, který popisujete, nevnímám mezi lidmi jako ojedinělý. Nejdřív bych chtěla ocenit vaši snahu na sobě pracovat. I když zatím nevíte jak, myslím, že je velmi nadějné, že sebe samu vnímáte jako tu, která může situaci změnit.
Zároveň s jistým nadhledem dovedete sledovat, co se to ve vás vlastně děje: v situaci kontaktu se ženami, které „vypadají, že mají sebevědomí“ (kolektiv je má rád, každý s nimi chce být v kontaktu), se vaše sebevědomí ztrácí na nulu. A hledáte – z mého pohledu – zodpovědnější způsob řešení než si nalhávat, že ony za nic nestojí.
Otázka sebevědomí
Sebevědomí je vědomí vlastní ceny, kvalit a schopností a víra v ně a v budoucí výkony. Odkazuje k tomu, jak sebe samu znám, jak se mám ráda a jak si sebe vážím. Nejde v něm o to, jak mě druzí přijímají, hodnotí, vyhledávají. Neodvíjí se od toho, co si o mně druzí myslí a jak se ke mně chovají. To je bezesporu důležitý faktor při formování sebevědomí např. v dětství, ale to by byla jiná otázka.
K představě, že začnete chodit více mezi „sebevědomé“ (extrovertní? společenské?) ženy a tím naroste sebevědomí i vám, jsem tedy skeptická – podobné očekávání se takovým způsobem sotva naplní. Doporučila bych vám zaměřit se spíše na sebe.
- Jak se máte ráda jako žena?
- Co vás v životě naplňuje? Co je pro vás důležité?
- Co děláte ráda, čeho si na sobě ceníte a proč?
- Kde se vzala vaše potřeba srovnávat se s ostatními ženami?
- V jaké skupině lidí se cítíte dobře a co vás s těmito lidmi spojuje?
- Mezi muži se cítíte sebevědoměji? Pokud ano, o co svoje sebevědomí v ten moment opíráte?
Když se budete dobře znát a budete si vědoma své ceny, pravděpodobně vás nezaplaví úzkost při představě, že si vás třeba někdo nebude všímat. Je mnoho možností, jak lepšího poznání sebe samé a svých hodnot a cílů dosáhnout – od knižních průvodců přes sebezkušenostní kurzy a semináře až po individuální psychoterapii.
Když jsem četla váš dotaz poprvé, běžela mi hlavou představa, jak delegujete svoje sebevědomí a dobrý pocit ze sebe do rukou jiných lidí, a stáváte se tak na nich závislá. Pokud bych měla dát ještě jednu radu: nedovolte ostatním, aby o vás rozhodovali, rozhodujte o sobě sama.
Moc vám držím palce ve vaší další cestě.
Tereza Ševčíková
Více k tématu: seriál Sebevědomí
Pomohl vám článek?
