Jsem pět let rozvedená. Po celou dobu jsme s bývalým manželem v častém kontaktu, má klíče od mého domu, protože jednou týdně chodí venčit našeho společného psa – je s ním celé odpoledne a počká také, až já přijedu domů, abychom se viděli. Já jsem v jeho bytě nikdy nebyla, vždy se na něco vymluvil.
Teď si exmanžel našel přítelkyni, se kterou už i bydlí. V tomto modu chce pokračovat, ostatně přítelkyni dal podmínku, že s ní bude, jen pokud toto bude akceptovat. Jenže se zapomněl zeptat, jestli tento trojúhelník budu akceptovat já.
Byl velmi překvapen, když jsem mu řekla, že chci klíče zpět a žít si svůj život. Rozloučili jsme se ve zlém, protože on to vidí jako mstu za to, že on někoho má. Já jsem to naopak vzala jako příležitost náš nenormální vztah ukončit. Trápí mne ale, že jsem ho o psa připravila. Co si o tom myslíte?
Marta, 56 let
Názor odborníka
Milá Marto,
děkujeme za důvěru, se kterou se na nás obracíte. Nemám bohužel mnoho informací. Po rozvodu jste díky starosti o psa zůstali s bývalým manželem v pravidelném kontaktu. Pravděpodobně se mezi vámi postupně vytvořil nový druh vztahu, který vám do určité míry oběma vyhovoval. Je ale možné, že jste jej vnímali každý jinak.
U bývalých partnerů vznikají často nedorozumění, neboť ne vždy se jim podaří si vzájemně otevřeně říct, kým pro sebe po rozchodu jsou. Budou přáteli? Mohou. Bývá to ale těžké. Bývalí partneři se dobře znají. Mohou se chovat přirozeně, sdílet svůj život, být si oporou, necítit se sami. Znamená to ale být v důvěrném, upřímném a respektujícím vztahu, kdy v případě, že si někdo někoho najde, je vedle něj volné místo. Pokud ne, nejde o přátelství, ale o něco jiného.
Přátelství by si pravděpodobně přál váš bývalý manžel. Vy, Marto, z určitých důvodů ne, a je to v pořádku. Vše totiž záleží na tom, jaký byl váš předešlý vztah, jak jste se rozešli, co bylo důvodem rozvodu, kdo ho navrhl, kdo cítí vinu za ukončení vztahu atd. To bohužel vůbec nevím, a tak nemohu pracovat ani s hypotézami.
Tohle je konec
Zaujal mne váš jasný a pevný obrat v tomto vztahu dál nepokračovat. Jako by se pro vás muselo nastřádat více důvodů, abyste si uvědomila, že vám tento vztah nevyhovuje. Mnohdy děláme vědomě či nevědomě ve vztazích kompromisy, o kterých nemluvíme, a tak druhá strana nemá tušení, že je vůbec děláme. Ve chvíli, kdy pomyslný pohár přeteče, je druhá strana překvapena a vyvozuje pouze z poslední situace.
Má to samozřejmě své důvody, proč to ne/děláme. Při setkání bych se vás, Marto, zeptala, čeho jste se obávala? Proč to nebylo možné? Mé hypotézy vychází z poznámky o vaší předešlé stížnosti na to, že na rozdíl od vás, která jste mu poskytla klíče od svého bytu, vás on nikdy k sobě nepustil a vždy se na něco vymluvil.
Tato stížnost mohla být projevem vaše pocitu, že vaše potřeby zde nejsou brány v potaz a vztah je nastavený v režii vaše bývalého manžela. Skrze možnost jeho návštěvy jste chtěla pouze kousek z tohoto pocitu. Tou pomyslnou poslední kapkou tedy mohla být podmínka, kterou si váš bývalý manžel dal ve vztahu s přítelkyní. Je z ní cítit jasná hranice a nekompromisnost. Vy jste měla být součástí tohoto nastavení.
Je dobré, že jste bývalému manželovi sdělila, že vám to takto nevyhovuje. Vzala jste na sebe zodpovědnost rozchodu, což není lehké. Konflikt a hněv byl asi potřeba, abyste se dokázali oddělit. Starost o pejska vám to už jednou na pět let posunula. Tentokrát budete muset své pocity unést.
Přeji vám, Marto, hodně štěstí.
Kamila Thiele
