Jsem student němčiny a dějepisu ve čtvrtém ročníku na filozofické fakultě. Jsem spíše studijní typ, každodenní život mi už tak nejde. Právě nemám přítelkyni, ale už se děsím toho, že se jako chlap jednou nezvládnu postarat o rodinu.
Mám řidičák, ale zoufale mi nejde parkování a také se bojím, že způsobím nehodu. Problém je třeba přejet z pruhu do pruhu, odhadnout správně vzdálenost – buď čekám a neseberu odvahu (to je většinou), anebo nechtěně zariskuju. Protože se bojím, tak se řízení vyhýbám. Možná někteří lidi prostě řídit nemají.
Nedovedu si představit, jak budu fungovat jako hlava rodiny. Jak sestavím nábytek, zapojím televizi, opravím vysavač apod. Mám z toho komplex méněcennosti, ostatní mi připadají schopní a normální, a já si připadám jako mimozemšťan. Je to o to horší, že jsem muž.
Chybí mi pro to buňky, a když někoho požádám o pomoc, často mi dá najevo, že jsem „blbej“. Přitom úplně hloupý být nemůžu, když úspěšně studuju vysokou školu. Kamarádi nevědí, jaký opravdu jsem, protože se svou nepraktickou stránku snažím skrývat.
Svěřovat se mi nechce, hluboce se stydím za to, že nezvládám takový základ. Je to, jako bych měl tajemství, a je jen otázka času, až to na mě praskne.
Petr, 23 let
Názor odborníka
Dobrý den, Petře,
díky za váš dotaz. Píšete v něm o své nepraktičnosti a úzkostnosti, o nejistotě při řízení a také o obavách, že se nezvládnete postarat o rodinu jako chlap. Umím si představit, že to pro vás může být sužující. Z vašeho dotazu vnímám, že v daných oblastech nejste spokojen a toužíte po změně, v níž bych vás chtěl podpořit.
Přemýšlím o tom, že téma týkající se obav ze zajištění potenciální rodiny a selhávání v mužských oblastech se u dospívajících i dospělých mužů objevuje poměrně často. Zvláště když studují vysokou školu a vidí některé své vrstevníky už vydělávat a fungovat jako hlava rodiny. Oni sami si zároveň mohou být nejistí svým budoucím uplatněním. Také často ještě nemají příliš možností, kde si dané mužské role vyzkoušet, a proto jsou tyto obavy pochopitelné.
Mám za to, že podobné myšlenky mohou opadnout, když se dotyční do dané role dostanou a mají možnost požadované činnosti začít vykonávat. Podobným způsobem se mohou mírnit i obavy a nejistota při řízení. Říkám si, že vyhýbání se této činnosti může vaši nejistotu posilovat a naopak získané zkušenosti mohou vaše sebevědomí a jistotu v tomto směru zvyšovat.
Tajemství vyčerpává
Také uvažuji nad tím, že dnešní doba již neklade tolik požadavků na praktičnost u mužů, jako tomu bylo dříve. Je tedy možné, že absenci vámi popisovaných dovedností nemusí mnoho lidí považovat za problém. Dokonce bych řekl, že spoustě žen na těchto věcech vlastně vůbec nemusí záležet.
V této souvislosti také přemýšlím nad tím, že své slabosti vnímáte jako tajemství. Mít velké tajemství může být poměrně nepraktické, protože nás to obvykle stojí značné množství energie. Mám tu zkušenost, že pokud tajemství můžeme s někým sdílet, často se nám uleví. Zároveň nám rozhovor s druhým může pomoci přinést určité alternativy, či dokonce řešení. Proto bych vás chtěl podpořit v tom, ať se svým tajemstvím nezůstáváte sám.
Využívejte celý web.
PředplatnéŘíkám si, že onou osobou, se kterou byste mohl o své nepraktičnosti mluvit, by mohl být například někdo z vašich blízkých nebo přátel. Také byste danou oblast mohl sdílet s psychoterapeutem. Spolu s ním byste si mohl představy sebe jako hlavy rodiny snáze vytvořit a následně pracovat na zdokonalování se v jednotlivých činnostech a oblastech, ve kterých vnímáte své limity.
Stejně tak byste ale mohl s jeho podporou pracovat i na tom, jak se s celou věcí smířit a vyrovnat. Třeba pak zjistíte, že dovednosti v daných oblastech pro vaše spokojené fungování vlastně nemusí být tak důležité.
Přeji vám, ať vás vaše obavy brzy přestanou trápit.
Jan Pokluda
