K poslechu: Vánoční audiobook
Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné

Podezřívám manžela z nevěry: Snažte se zjistit, co se opravdu děje.

29. 6. 2015

Dobrý den,

jsem s manželem celkem 16 let (z toho 9 let máme po svatbě). Máme spolu 2 krásné zdravé děti. Poslední dobou nám ale ve vztahu nefunguje nic tak, jak by mělo.

Manžel pracuje v zahraničí a většinou je celý týden pryč a domů se vrací jen na víkend. Ze začátku jsem měla pocit, že po nás „strádá“. Pořád nám říkal, jak se mu stýská, když je pryč, bylo na něm vidět, že je rád, že je konečně doma.

Poslední půl rok se to ale rapidně změnilo. Přijíždí domů podrážděný, stále jen nadává, nic se mu nelíbí. Celý víkend tráví na PC chatováním se ženami, o nějakém zapojení do chodu rodiny nemůže být ani řeč. Stále se vymlouvá na to, že je unavený z toho, jak musí pracovat, abychom se měli dobře.

Cca před měsícem jsem začala mít pocit, že se něco děje, že asi někoho má. Začal být chladný, podrážděný, trávil se mnou i s dětmi stále méně času. Začal večer odjíždět údajně za známým, ale vrací se domů v 5 hodin ráno. Bez telefonu neudělá ani krok, vyzvánění má, když je doma, vypnuté, ale stále smskuje.

Kamarádka mi radí, ať se mu podívám do telefonu, když třeba večer usne. Já ale pro takové rozhodnutí nejsem. Nejsem zastáncem kontroly mobilu. Možná trochu i ze strachu, co bych zjistila.

Minulý týden byl ale manžel s naší dcerou nakupovat a asi se před ní zapomněl kontrolovat, protože mi se slzami v očích oznámila, že taťka určitě někoho má, protože mu zvonil telefon a on řekl: „ahoj, miláčku“. A tak si tedy pokládám otázku: Má cenu se snažit udržet takové manželství, třeba kvůli dětem?

Klárina

Názor odborníka


Dobrý den, Kláro,

ptáte se, zda má smysl snažit se udržet vaše manželství poté, co jste se sobě s manželem poslední dobou odcizili, a poté, co jste zjistila, že vám je manžel možná nevěrný? Podle mě odpověď na tuto otázku závisí víc na událostech budoucích a nikoliv minulých. 

Vztahy se často dostanou do závažných krizí. Děje se tak z mnoha rozličných důvodů, nicméně fakt, že se vztah do takové krize dostal, nic neříká o jeho kvalitě ani o jeho potenciálu do budoucnosti. Kvalita a potenciál vztahu se naplno ukáže až tehdy, když dojde na řešení nastalých problémů. 

Váš manžel si nejspíš prochází krizí, a tím pádem je krizí ohrožen i váš vztah. I kdyby se podezření na nevěru nepotvrdilo, jsou tu jiné závažné indicie – manželovy změny v chování, podrážděnost, únava, nespokojenost, ochladnutí k vám i dětem – to vše ukazuje na to, že si váš muž prochází náročným obdobím. 

Bohužel nevím, kolik je vašemu manželovi let, a tudíž nemohu posoudit, kde se na své životní cestě nachází a jaká témata tedy bude nejpravděpodobněji (vzhledem ke svém věku a životní situaci) řešit. Ale ať je důvodem tohoto chování cokoliv, “zpráva” zakódovaná v tomto chování, zdá se, vyznívá jednoznačně – váš muž je aktuálně se svým životem hodně nespokojený. A nespokojení lidé dělají často hloupé věci ve snaze zbavit se nepříjemných pocitů, otázek, pochybností,… Jednou z těchto hloupých věcí je, že o svých pocitech nemluví. Nemluví o nich ze strachu, že když o nich mluvit budou, bude to jen horší. A tak se se svými pocity izolují od těch, kdo by jim mohli nejspíš pomoci – tedy od těch nejbližších. Druhou hloupostí je pak často netrpělivost a podléhání tendencím k radikálnímu řešení. 

Chci tím naznačit, že pokud je váš manžel v takové krizi, potřebuje možná ochránit sám před sebou. Předně mu nedovolte se se svými problémy izolovat tím, že s ním (třeba ze strachu) o atmosféře, která teď ve vašem vztahu panuje, nebudete mluvit. A také nepomáhejte jeho případným radikálním tendencím tím, že byste sama sáhla příliš rychle k takovému řešení. K radikálním krokům má smysl sáhnout až ve chvíli, kdy jste se ujistila, že druhá strana není ani trochu ochotná problém s vámi společně řešit. 

Nejprve se pokuste dozvědět, co se vlastně děje. Řekněte manželovi – bez výčitek a podsouvání nějakých závěrů – čeho jste si v posledním půlroce všimla a řekněte mu, že si děláte starosti – jak o něj, tak o váš vztah. Pokud s vámi nebude chtít mluvit, přijďte jindy. Nenechte se snadno odbýt. Buďte důrazná, ale pokud možno klidná. Sdělte mu, že se bojíte, že pokud se nic nezmění, váš vztah se řítí do záhuby a zeptejte se, jestli mu (nebo vám oběma) můžete nějak pomoci, případně, jestli by nechtěl využít nějakou pomoc odbornou (ať spolu s vámi, nebo sám). 

Co z toho vzejde? V ideálním případě by to mohlo být oboustranné přiznání si aktuálních problémů a začátek společné cesty hledání řešení. V nejhorším případě narazíte na neprostupnou zeď neochoty a odcizení. Nejspíše se ale budete pohybovat někde v prostoru mezi těmito krajnostmi. Výsledek této vaší snahy navázat dialog bude ale v každém případě první významnou indícií k odpovědi na vaši otázku, zda tento vztah stojí za záchranu. To už pak ale budete s to posoudit sama.

Držím vám palce! 

Michal Mynář

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.