Dobrý den.
Prosím o radu, jelikož jsem vážně v koncích. Zkusím to popsat co nejstručněji, ale nevím, jestli to půjde. Když mi bylo asi 16 let, strašně jsem se zamiloval do jedné holky a byl jsem úplně posedlý. Byla to moje první láska a neustále jsem o ní usiloval.
Asi po roce snažení a nenápadného flirtování se mi to povedlo a já byl ten nejšťastnější. Ta holka neměla chybu a já byl zcela zaslepen láskou. Vše bylo nejdříve ideální, ale to jen do chvíle (zhruba 7 měsíců), než jsem si uvědomil, že jsem mladý a že už ty city takové nejsou, ač jsem se snažil to potlačit. Nešlo to. Začala mi být příjemnější její nepřítomnost.
Cítil jsem se jak vůl, protože se to obrátilo a ona pro mě začala dělat všechno a šíleně se do mě zamilovala. Já to uvnitř cítil jinak, než jsem dával najevo, a postupem času jsem si vytvořil tento obrovsky vnitřní problém. Jsem v pasti. Mám holku 2,5 roku, se kterou si nemám co říci, ale po tom, co pro mě znamenala a co pro mě udělala, jí nemůžu ublížit.
Začalo to být ještě horší. Od jisté doby jsem nejvíc unavený už po probuzení a nevím, jestli je to tím nebo jestli jsem nemocný. Bohužel vím, že z dlouhodobého stresu může vzniknout něco vážného. Už několikrát jsem se s ní snažil rozejít srabácky pod nějakou záminkou, ale vždy vyhrožovala, že si ublíží. Ve mně se vyvolaly vzpomínky, jak bylo vše dřív krásné, a dali jsme se dohromady. I když já už nikdy nebyl šťastný a zároveň mě začaly přitahovat i jiné holky. Ale nedokážu být nevěrný, respektuju ji.
Co mám dělat? Příjdu si jako v pasti, ze které není úniku.
asson
Názor odborníka
Dobrý den,
díky za dotaz a za důvěru. Váš dopis se dá rozdělit do několika částí – pojďme tedy postupně.
Když vám bylo 16, tak jste se zamiloval a tohle zamilování vám vydrželo rok. Rok, po který jste se snažil s milovanou dívkou sblížit. Po roce se vaše touha naplnila a začalo období velké lásky – první lásky. Přítelkyně se vám zdála bezchybná a vy jste byl zamilovaný a šťastný.
Asi po sedmi měsících se stalo to, co se stát muselo, a zamilovanost – hormonální bouře – pominula. Vy jste si začal uvědomovat, že jsou i jiné holky. Bytí spolu, které jste do té doby považoval za skvělé, vám začalo připadat jako omezující. Zjistil jste, že bez přítelkyně je vám také dobře, možná lépe než s ní. Až potud je vlastně všechno normální. V tuto chvíli jste asi měl vztah ukončit a zřejmě by se dalo považovat za chybu, že jste tak neučinil.
Na druhou stranu to se dobře říká, ale rozchod je vždy záležitostí nelehkou a emočně náročnou. Možná, že vaše přítelkyně cítila, že se jí vzdalujete, možná dynamika její zamilovanosti byla jiná než ta vaše, to se můžeme jen domnívat – každopádně ona byla stále zamilovaná – možná tím více, čím méně jste byl zamilovaný vy. Až potud jde o příběh s neveselým koncem, ale v zásadě normální.
Váš dotaz ale pokračuje dále. Píšete, že se cítíte být v pasti. Jste ve vztahu, v němž být nechcete, ale který nedokážete ukončit. Když jste se o to někdy (pod nějakou záminkou) pokusil, přítelkyně začala hrozit, že si ublíží. Tady normalita příběhu končí. Udržovat vztah za cenu citového vydírání (ano, zní to hrozně, ale nic jiného to není) už v pořádku není. Předpokládám, že to, co teď napíšu, se spoustě lidí nebude líbit, ale nejste zodpovědný za to, jestli si přítelkyně něco udělá.
Nemáte povinnost zůstávat ve vztahu celý život. Je normální být po rozchodu nešťastný, bylo by normální, kdyby se na vás přítelkyně po rozchodu zlobila, možná i kdyby vás nenáviděla, ale není normální, aby si kvůli rozchodu ubližovala. Jsou jen dvě možnosti a ani jedna není dobrá. Buď to nemyslí vážně a pak je to vydírání. Nebo to vážně myslí a pak by měla vyhledat odbornou pomoc.
Závažný je i konec vašeho dotazu. Ano, dlouhodobý stres se může negativně podepsat na vašem duševním i tělesném zdraví. To, co popisujete, může vypadat jako depresivní symptomatologie. Jestli to tak ale skutečně je, zda to souvisí s vaším vztahem či nikoli, to vám takto na dálku říci nedokážu. Pokud vám mám poradit, tak vyhledejte klinického psychologa nebo psychiatra. Ti dokážou posoudit závažnost vašeho psychického stavu. Navíc s nimi budete moci probrat i otázku vašeho vztahu, pomohou vám najít cestu ven.
Držím palce,
Pavel Král
