Obracím s prosbou o odborný názor – jakým způsobem nešťastní lidé hledají cestu z vlastního pekla v hlavě a v životě. Poslední dobou hodně nacházím, díky sociálním sítím, nesčetné množství „odborníků“ na řešení osobních „problémů“. Nejsou to léčitelé, nejsou to psychologové, psychiatři, či jiná odborná veřejnost. Jsou to zvláštní obchodníci se štěstím, kteří nabízí řešení právě toho problému, se kterým se potýkáme.
Mají mnoho zkušeností, silný tah na branku, spoustu spokojených klientů a nespočet pozitivních výsledků, které jsou tak přesvědčivé, když jste na dně. Jenže žádná dohledatelná historie, žádné IČO, neexistující vzdělání, odbornost… ale skvělá nabídka na okamžitý výsledek po zhlédnutí videa zdarma. Následuje odkaz na již placenou platformu, kde pokračování konečně zaručuje ten kýžený výsledek. Jak snadné je na to skočit a tisíce jenom lítají. Novodobí obchodní „šmejdi“? Kurzy a terapie, které někomu zaručeně pomohou, ale je tak jednoduché zablokovat komentáře těm, kteří si z toho neodnesli nic než jen další zranění a nedůvěru.
Jak ale rozpoznat lháře od skutečného terapeuta, který má jasně formulovanou metodu léčby? Písemně nic neposkytnou a ideálně po telefonu? Nebo můžete přijet, ale ve většině případů je to někde přes celou republiku. Jsem smutná z toho, že někdo v čirém zoufalství jiného dokáže tak zneužít strach, úzkost, deprese a jiné, aby získal pár grošů z lidského neštěstí. Kde je hranice odbornosti a odpornosti. Jak se může člověk chránit a nenaletět? Zdravý selské rozum. Jenže ten má v momentě totálního dna hodně nízkou aktivitu.
Kika07, 49 let
Názor odborníka
Milá Kiko,
máte bohužel naprostou pravdu, „psychošmejdů“ zneužívajících lidskou touhu po štěstí a zdraví najdete na sociálních sítích dost. Zároveň najdete asi i dost těch, kteří svým metodám opravdu věří, takže jejich primární motivací není zisk, ale šíření dobra. Lidé rádi podlehnou dojmu, že když něco pomohlo jim, musí to být zákonitě i cesta pro druhé.
Najdete také rádce přesvědčené o svých schopnostech, protože „co je na tom tak těžkého povídat si s lidmi, to dokážu taky…“ A potom také najdete skutečné odborníky, kteří se snaží zvýšit dosah působnosti i za zdi svých ambulancí a edukovat širší veřejnost. Jak se v té nepřehledné džungli chytrých, chytráků i vychytralých vyznat?
Varovné signály
Mám radost z toho, že spoustu varovných signálů jste už popsala sama, a tedy jste schopna je rozeznat:
Skvělá nabídka (často časově omezená) na řešení právě vašeho problému s okamžitým (či velmi rychlým) výsledkem či efektem. Mnohdy ji doprovází tvrzení typu, že tam, kde si jiné přístupy vylámaly zuby, oni začínají, a mají samozřejmě skvělé výsledky.
Je jasné, že na tuto nabídku koukáte díky algoritmům, které vám ji přihrály na základě vašich oblastí zájmu, tedy toho, jaké informace a kde vyhledáváte. A taky je jasné, že jakmile něco slibuje okamžité či velmi rychlé vyléčení všeho, je to buďto nesmysl, nebo podvod. Americké Národní instituty zdraví (NIH) ve svých doporučeních přímo uvádějí, že pokud něco vypadá příliš dobře, aby to bylo pravdivé, jednoduše tomu nevěřte.
Vím, jak je to lákavé, sám mám doma dost nesmyslných výrobků a na účtu stržené platby za registrace do nesmyslných programů, protože i třeba jen zvědavost, co se tam skrývá, pocit, co kdyby náhodou, jsou prostě někdy silnější než rozum. (Ostatně, přesně na tomhle principu to funguje.)
Promazané komentáře. Pod příspěvkem vidíte číslo s komentáři, ale žádný nemůžete dohledat. Možná někdo odstranil vulgární příspěvek, ale že by jich bylo tolik nebo dokonce všechny?
Mohlo by vás zajímat
Žádná dohledatelnost a přímý kontakt. Tohle je pro mě nejvarovnější signál, červená kontrolka bliká naplno. Pokud nevíte, kdo za programem či projektem stojí, nelze dohledat jeho vzdělání, firmu a není jasné, kam vaše peníze jdou, je pravidlo jednoduché: nebrat, mazat, blokovat.
Jak veřejně vystupují odborníci
Dobrá zdravotní komunikace či psychoedukace je tedy protipólem výše uvedeného:
Nediagnostikuje, ale napomáhá orientovat se v tom, co člověk prožívá. Skutečná diagnostika není otázkou internetu a sociálních sítí, a rozhodně to není check‑list sedmi položek, které zaškrtnete a vyhrajete svou diagnózu jako v loterii: „Pokud jste odpověděli sedmkrát ano, gratulujeme, máte depresi, ale neklesejte na mysli, protože my pro vás máme rovnou řešení.“
Lidské zkušenosti a prožívání jsou autentické, ale vysvětlení nabízená odborníky v online prostoru by měla být hypotézami. Nenajdete tedy žádná absolutní tvrzení typu „stoprocentně“ nebo „tohle vám lékaři neřeknou“.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí dobrou praxi zdravotní komunikace: Má být srozumitelná, důvěryhodná a má vést k užitečnému jednání. A také uvádí jako pozitivní znak, pokud zdravotní informace nemá za cíl přímo něco prodávat.
Z toho plyne asi to nejdůležitější: důvěryhodná zdravotní komunikace nikdy nenabízí přímé řešení, natož instantní a rychlé rady typu „stačí jedno kliknutí, a váš život se změní“. Dosáhnout udržitelné změny chování a prožívání je bohužel vždy dřina a běh na delší trať (stojí ovšem za to!).
Kde tedy hledat pomoc?
Nehledejte ji na sociálních sítích, ale na oficiálních stránkách odborných profesních organizací. U nás to je především Asociace klinických psychologů České republiky a Česká asociace pro psychoterapii. Ti garantují, že jejich členové mají potřebnou kvalifikaci. Můžete najít i oficiální stránky jednotlivých psychoterapeutických směrů či institutů (například Česká společnost pro Gestalt terapii). Relevantní informace a rozcestník pro hledání pomoci vám nabídne i Národní zdravotnický informační portál a jeho Průvodce duševním zdravím (provozuje ministerstvo zdravotnictví a Ústav zdravotnických informací a statistiky).
Na stránkách odborných společností i na stránkách jednotlivých odborníků by mělo být vždy k dohledání jejich vzdělání, a to včetně psychoterapeutického směru, ve kterém jsou vzděláni. Psychoterapeutický výcvik by měl být akreditovaný. Dnes už není problém dohledat si reference, i když recenze na internetu mohou být dost zavádějící, je to zneužitelný prostor.
A ještě jedna věc. Není tajemstvím, že ani s garantovanými odborníky nemají lidé jen dobré zkušenosti. To je bohužel fakt, který se týká psychologie jako jakéhokoli jiného oboru, nežijeme v dokonalém světě. Pokud ale chcete míru zklamání, zranění či zneužití důvěry minimalizovat, je respektování výše uvedených doporučení tou nejlepší cestou. Držím vám na ní palce a přeju hodně štěstí.
Adam Suchý
Z redakce přidáváme pár tipů na čtení, pokud vás zajímá víc:
- Jaké vzdělání musí mít psycholog a psychoterapeut?
- K čemu je dobrý a jak probíhá psychoterapeutický výcvik?
- Co můžete čekat od psychiatra?
- Jak postupovat při výběru odborníka? Na čem nejvíc záleží?
Připojte se zdarma
zdarma hlavní myšlenky z nových článků
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
