Povídáním se nezměníme

Všímám si toho v poradenství, sledováním lidí okolo sebe i ve vlastním životě. S klientem, který touží po nalezení povolání, po změně životního stylu či po seznámení s novými lidmi, si povídáme. Povídání nám jde. Povídání je bezpečné a pohodlné. Někteří klienti, kteří si přečetli příliš psychoanalytických románů o vhledech klientů na pohovkách, si bohužel nesprávně představují, že právě ve správném „povídání“ tkví celé kouzlo psychoterapie, a tedy jejich změny. Domnívají se, že si budeme povídat tak dlouho a stále lépe – díky tomu, že já magicky vím, jak a o čem si povídat –, až se stane, že následkem tohoto povídání problém zmizí a změna nastane. Představují si proces změny jako vyřešení matematické úlohy: tak intenzivně se jí budeme mentálně zabývat, až nás prostě řešení napadne, nebo ještě lépe – až se řešení v životě odehraje. To ale platí v matematice. V životních změnách málokdy.