Pravdy tak akorát

Naučte se dětí správně ptát a podporovat je s citem pro jejich prožívání.

7:33
Lucie Miškóciová

Lucie Miškóciová
Psycholožka

24. 9. 2020

Často za mnou chodí rodiče s přáním: „Paní psycholožko, řekněte nám, co toho našeho kluka, tu naši holku trápí! Proč TO (bije spolužáky, kouše si nehty, budí se s pláčem…) dělá?“ Nemám křišťálovou kouli, takže nedokážu odpovědět okamžitě. Postupně se však odpovědi téměř vždy dopátráme. Největší radost mám pak z toho, když se rodiče naučí pátrat sami a už mé tlumočnické služby nepotřebují. Jak na to?

Někdy stačí opravdu málo: Zeptat se. Položit tu správnou otázku ve správný čas, nepředstírat zájem. Pokud se na to dnes necítíte, zeptejte se radši zítra. „Jak se máš? Co bylo ve škole?“ většinou moc informací nepřinese. Co byste asi odpověděli vy? „Dobře. Nic.“ Děti tyto otázky slýchají denně a naučí se na ně odpovídat automaticky. Stejně jako my nevyprávíme na zdvořilostní dotaz známému, že se máme vlastně úplně strašně, v práci po nás šlape šéf a budeme se rozvádět. Abychom se skutečně otevřeli, potřebujeme cítit důvěru a bezpečí.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Nespravedlnost v práci

Míň peněz, horší podmínky, neférové hodnocení. Jak se bránit?

11 min

Důvěřuj procesu

Změna se děje, i když není vidět. Mnohdy pomůže nechat věci jít jejich cestou.

16 min

Nemůžu tě mít

Vídáme se, jsme kamarádi. Nebo cítím něco víc? Jenže druhý už vztah má.

14 min

Vnitřní scénáře

Nebuď důležitý. Takovou zprávu si můžeme odnést z dětství do života. Jak se jí zbavit?

14 min

Osobní maják

Když víme, na čem nám záleží, naše cesta není vždy snadná. Má ale smysl.

8 min

24. 9. 2020

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.