Někdy stačí opravdu málo: Zeptat se. Položit tu správnou otázku ve správný čas, nepředstírat zájem. Pokud se na to dnes necítíte, zeptejte se radši zítra. „Jak se máš? Co bylo ve škole?“ většinou moc informací nepřinese. Co byste asi odpověděli vy? „Dobře. Nic.“ Děti tyto otázky slýchají denně a naučí se na ně odpovídat automaticky. Stejně jako my nevyprávíme na zdvořilostní dotaz známému, že se máme vlastně úplně strašně, v práci po nás šlape šéf a budeme se rozvádět. Abychom se skutečně otevřeli, potřebujeme cítit důvěru a bezpečí.