Pravidlo číslo jedna

Věřím svému vnitřnímu rádci. Zná mě a trochu zná svět kolem mě. A to mi stačí.

Andrea Platznerová

Andrea Platznerová
Psychiatr, psychoterapeut

16. 2. 2015

Ze seriálu: Radit, nebo neradit?
Vlastně mi to až tak úplně nikdo nikdy nezakázal. Nikdo neřekl: "Chraň se rozdávání rad jako čert kříže, terapeutko! Jak se jednou dozvíme, že jsi pacientovi poradila, co má dělat, je s tebou amen. Vyloučíme tě ze všech našich organizací a na čelo ti vypálíme znamení ZRÁDCE PSYCHOTERAPEUTICKÝCH PRINCIPŮ!"

Ale ono to „neradit“, kromě toho, že se tohoto pravidla spíše více než méně drží všechny základní psychoterapeutické školy, v praxi nějak samo vyplyne. (Nemluvíme teď o koučinku ani o poradenství. I když na druhou stranu bychom možná měli. Možná někdy příště. Mohlo by být zajímavé hledat odpověď na otázku, jak to, že rada od poradce nebo kouče neublíží, naopak posune, a ta má by měla škodit.)

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Živoucí tělo

Je naší spojkou se světem, přesto ho málokdy doopravdy vnímáme. Jak to napravit?

10 min

Citově mimo

Druhý vás poslouchá, ale jako by neslyšel. Proč se někdy nedokážeme na blízké naladit?

8 min

Ve špatném vztahu

Co nás tam drží? Nevědomky si přehráváme staré vzorce a zranění. Kudy ven?

12 min

Hranice v rodině

Babičky chtějí vídat vnučku častěji, mně jejich přítomnost nedělá dobře.

11 min

Lidoop v zrcadle

Martin Burget přináší zajímavosti z oboru psychologie.

11 min

16. 2. 2015

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.