Pravidlo číslo jedna

Věřím svému vnitřnímu rádci. Zná mě a trochu zná svět kolem mě. A to mi stačí.

Andrea Platznerová

Andrea Platznerová
Psychiatr, psychoterapeut

16. 2. 2015

Vlastně mi to až tak úplně nikdo nikdy nezakázal. Nikdo neřekl: "Chraň se rozdávání rad jako čert kříže, terapeutko! Jak se jednou dozvíme, že jsi pacientovi poradila, co má dělat, je s tebou amen. Vyloučíme tě ze všech našich organizací a na čelo ti vypálíme znamení ZRÁDCE PSYCHOTERAPEUTICKÝCH PRINCIPŮ!"

Ale ono to „neradit“, kromě toho, že se tohoto pravidla spíše více než méně drží všechny základní psychoterapeutické školy, v praxi nějak samo vyplyne. (Nemluvíme teď o koučinku ani o poradenství. I když na druhou stranu bychom možná měli. Možná někdy příště. Mohlo by být zajímavé hledat odpověď na otázku, jak to, že rada od poradce nebo kouče neublíží, naopak posune, a ta má by měla škodit.)

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlašte se.

Články k poslechu

Křehkost ve vztazích

Problém není vždycky ve vás. Naučte se rozeznat, kdy má smysl na vztahu pracovat.

10 min

Ta malá ve mně

Dnes jsem dospělá, mám podporu. Zkouším se vcítit do svého zraněného já.

13 min

Úzkost je chytrá

Pomáhá nám vyhnout se nebezpečí. Nestyďme se za ni – udělejme si z ní spojence.

13 min

Hranice medicíny

Podle lékařů vám nic není, vy se přesto cítíte špatně. Co pomůže?

9 min

Smysluplná změna

Bojíte se, že uděláte špatné rozhodnutí, takže raději neděláte nic?

8 min

16. 2. 2015

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.