Proč není lehké odhodit své viny

Neurotická vina nevede k harmonizaci, úlevě, výdechu a novému nádechu. Tak k čemu je člověku dobrá?

Andrea Platznerová

Andrea Platznerová
Psychiatr, psychoterapeut

2. 5. 2016

„Ach, za všechno můžu já. Všechno je to moje vina!“ Občas se takto cítíme všichni. Ale možná znáte člověka s takovýmto nebo podobným vnitřním přesvědčením, hlubším než je onen běžný povzdech. Člověka s existencí takřka založenou na vině. Třeba jste jím dokonce vy sami.

To by nebylo nikterak překvapující, lidí s nejniternějším vědomím viny chodí po světě spousta. Často ne úplně bezdůvodně. Vlastně nakonec asi nikdy ne bezdůvodně – kdopak z nás nikdy nic nespáchal, nikdy se nijak neprovinil, nikdy nehřešil proti pravidlům společenského, rodinného, párového soužití, proti externím pravidlům slušnosti či interním pravidlům vlastního superega? A to sem ani nemusíme plést biblický prvotní hřích jako svého druhu výpověď o startovní čáře našich duší a těl, ze které se vrháme, nebo jsme vrženi do víru života (ať už tuhle myšlenku budeme chtít vnímat teologicky, filosoficky, symbolicky nebo geneticky).

Pokračovat ve čtení

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Umění vypnout

Učím se být nejen on, ale také off – zastavit se včas, když bych toho …

9 min

Nikdo nejsme dost dobří

Hluboký pocit nedostatečnosti je základní lidská zkušenost.

12 min

Učím se nevědět

O profesních slepých uličkách začínající psycholožky píše Tereza Sladká.

7 min

Nemluvme o násilí

Jak mluvit s dětmi, aby se škola a svět staly bezpečnějším místem?

16 min

Mimoni

Všichni kolem se kamarádí, jenom vás každý přehlíží. Cítíte se jako poslední dítě ve školce.

7 min

2. 5. 2016

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.