Nejlepší články k poslechu: Stáhnout
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Proč se nám dějí špatné věci?

Osud je jakási forma školy pro naše duše. Netrestá nás, prostě tu je.

Pavel Sudík

Pavel Sudík

16. 8. 2014

„Proč zrovna já mám takovou smůlu na chlapy?“ stěžuje si klientka na prvním sezení, sotva usedne do křesla. Přichází s touhou nahlédnout do skrytých komnat raného dětství, možná i do minulých životů, a uvidět tam tu příčinu, která je odpovědná za její současné trápení. Pojďme se společně zamyslet nad sílou, smyslem a úskalími otázky „Proč?“ v osobním rozvoji.

Lidé, kteří se cítí v životě nepohodlně, přicházejí k nejrůznějším odborníkům na duši nejčasněji s otázkou: Proč se mi to děje?

Neříkám, že pátrání v bližší i vzdálenější minulosti nemůže za určitých okolností přinést pozitivní výsledky. Moje zkušenosti však hovoří jednoznačně: Odpověď na otázku proč? ve smyslu „jaká je (pra)příčina mého trápení?“ sama o sobě nepomáhá.

A naopak – vždy dokážeme odstranit nebo aspoň zmírnit své potíže, aniž bychom na vědomé úrovni znali jejich původ.

Nehledejte příčinu, hledejte cestu ven

Porouchá-li se nám auto na lesní cestě, 15 kilometrů od nejbližší vesnice a na mobilu není signál, nepomůže nám informace, že porucha byla způsobena pravděpodobně porušením technologické kázně při výrobě elektronické řídící jednotky.

Musíme akceptovat, že naše auto nás nepoveze dále, že nás čeká několikahodinový pochod, zvážit, co si vzít s sebou na cestu, a vydat se směrem k vesnici.

Řešení začíná v momentě, kdy přestanu proklínat život a vydám se na cestu. Změna postoje je tím klíčem. Vždy máme možnost volby. Dokonce může cestou pršet. Může být tma a zima.

Nad ničím z toho nemáme moc. Můžeme ale ovlivnit, jestli dorazíme do vsi promočení a promrzlí, nebo promočení, promrzlí a naštvaní na život.

K čemu může být dobré to špatné?

Máme-li nějaké trápení, zvedáme oči vzhůru a křičíme: Proč?! Jsme plni výčitek, pocitů nespravedlnosti, nepochopení, dožadujeme se odpovědi, proč a zač nás osud trestá.

Připusťme si na chvíli, že zde není viník, že osud netrestá, že není za co trestat. Představme si, že osud je jakási forma školy pro naše duše. Alespoň na chvíli si dovolme takovou představu. Ponořme se do ní a pokračujme v této hře myšlenek.

Přestaňme vyčítat otázkou „proč?“ a ptejme se: „Kam směřuje to, co se mi děje?“ Hledejme odpověď na otázku, jaké pozitivní důsledky může mít to těžké, co momentálně prožívám? Co se na tom mohu naučit? Ne nadarmo se říká, že vše špatné je k něčemu dobré.

Takový způsob uvažování nám umožní uvidět cestu vpřed. A světlo na té cestě. A posléze udělat tím směrem první krok. Ven z bludného kruhu, ve kterém jsme se nacházeli. Nevracejme se zbytečně, neprocházejme bolavé úseky stále dokola, znovu a znovu.

Podívejme se na to, co se stalo, a akceptujme to. Zlé kouzlo se zruší jedním pohledem a větou: „Tak se to stalo.“ Poté už není třeba se neustále otáčet, jednou zrušené kouzlo nevstane z popela.

15. září 2018

Dary nedokonalosti

Iveta Clarke

Podstatné je vydat se na cestu, kterou máme před sebou.

Nepoužívejme diagnózu jako ulitu

Workoholismus, únavový syndrom, prokrastinace, lehká mozková dysfunkce, syndrom vyhoření a další podobné diagnózy nám často poskytnou iluzi odpovědi na otázku „proč?“. Je to odpověď, která nám poskytuje alibi k zapouzdření se do ulity. Důvod, proč nehledat řešení.

Ani v nejmenším nechci zlehčovat význam diagnostikování příčin našich potíží a následnou léčbu. Jsem si však jistý, že si škodíme, pokud se „papír na hlavu“ stane důvodem k tomu, že se spokojíme se stávajícím stavem naší vnitřní nepohody.

Pokud jej použijeme k potvrzení závěru, že zrovna já jsem vyfasoval handicap, a proto nemůžu žít život, který by mě naplňoval. Nezbývá mi než závidět těm, kteří měli větší štěstí.

Vždy existuje cesta ven. Záleží jen na nás, jestli ji chceme hledat. A zda se po ní odhodláme vydat a začít něco ve svém životě měnit k lepšímu. Diagnóze navzdory.

Hledejme odpověď v budoucnosti

Viktor Frankl říká, že kdo zná odpověď na otázku „proč?“, zvládne jakékoliv „jak“. Na první pohled by se mohlo zdát, že tato hluboká moudrost je v rozporu s předchozím textem. Při bližším pohledu však pochopíme, že zde je otázka „proč?“, na rozdíl od předcházejících odstavců, pokládána do budoucnosti, nikoliv do minulosti:

Neptáme se po důvodech, proč se nám to či ono stalo, ale ptáme se po dobrém důvodu, proč to chci změnit.

Využívejte celý web.

Předplatné

Odpovědí je v tomto slova smyslu světlo na cestě ven z temnoty, ve které se momentálně nacházíme. Je tím lákavým, přitažlivým bodem, ke kterému chci směřovat. Je prakticky nemožné kráčet kupředu, když toto světlo nevidím.

Když se objeví potíž, lidé často překotně hledají nejprve rady (pokud možno zázračné rady), tedy odpověď na otázku „jak?“.

  • Kdo má pocit nedostatku času, nakoupí knihy typu Jak na time management?, absolvuje na toto téma školení, objedná se k odborníkovi.
  • Komu schází peníze, neváhá poslední z nich utratit za e-book Jak být bohatým za 24 hodin.
  • Kdo se cítí osamělý, tak jistě někde najde za nemalý peníz návod Jak sbalit holku za 30 minut.

Máme pak hromadu moudrých knih, které jsou sice "plné zajímavých myšlenek, ale v mém případě nefungují“.

Pohled do budoucna, světlé body na zvolené cestě, to jsou ty nejsilnější motivační faktory, které nám umožní zdolat i ty nejnáročnější úseky naší pouti. Když víme proč, zvládneme jakékoli jak.

Diskuse 0