Řekla jsem i teď nedávno v rozhovoru pro tyto stránky, co občas s nadsázkou ateisty říkávám o nenahraditelnosti psychoterapie – například když si někdo posteskne, že někdo druhý, pro něj podstatný, ne a ne zajít za terapeutem a začít na sobě pracovat: Nebyli jsme přeci navrženi a stvořeni s tím, že budeme mít svého psychoterapeuta! Vše je v našich silách a vše potřebné přináší život sám. Potenciál k posunu a růstu je obsažen v každé životní situaci, v každém vztahu s druhými lidmi. Pokud tedy vůbec přistoupíme na předpoklad, že na sobě "pracovat" a někam se sunout nutně musíme.