Když se opět chýlí rok ke svému konci, neubráním se rekapitulaci a bilancování nad tím, jaký vlastně byl, co přinesl, co vzal. Někdo se do tohoto přemítání pouští hlouběji a věnuje mu více pozornosti a úsilí, jiný si předchozí rok shrne jednou větou, zhodnotí ho jako dobrý nebo špatný a jede dál. Pokaždé si říkám, že se do podrobnějšího hodnocení uplynulých 365 dní nebudu příliš pouštět, protože mě to většinou rozladí a vrhne do melancholické nálady, ze které se těžko dostává. Další rok života za mnou, další nasbírané zkušenosti, další úspěchy i neúspěchy, radosti a rány. Takže ač se tomu bráním sebevíc, je to stejné, jako když někomu zakážete, aby myslel na růžového slona.