Sladká nevědomost

Před dvěma lety jsem stála poprvé na běžkách a užívala jsem si jízdu. Teď si vybírám svoje ke koupi a trávím spoustu času u internetu, abych zjistila, kolik je druhů vosků, skluznic, stylů jízdy a důležitých parametrů, jako je výška a váha běžce, typ a množství sněhu. Mám z toho hlavu v smutku a nemůžu se rozhodnout. Najednou zjišťuji, kolik toho potřebuji nastudovat, abych si tu jízdu mohla opět užívat. Také jsem vždy ráda cestovala a přespávala na nejrůznějších místech – horských chatách, chalupách, ubytovnách. Nejlepší věc na světě. Do doby, než nám jednou kamarádka poslala zprávu, že našla ve spacáku štěnice. Do té doby jsem netušila, že taková nástraha existuje. Až jsem začala googlit… Od té doby jsem na cestách pořád ve střehu. Anebo: Jednou ráno zjišťuji, že už týden jezdím v MHD načerno. Vypršela mi průkazka. Víte, co mají tyto situace společné? Sladkou nevědomost, která však pokaždé pominula.