4. 9. 2025
Dávám v některých situacích přednost výrazu „nespaní“ před slovem „nespavost“, ač se v medicíně ani v klinické psychologii nepoužívá. Přijde mi to škoda. Nespaní v sobě nese odkaz k dočasnosti, zatímco nespavost zní jako dlouhodobý, možná trvalý problém – nemoc, od níž si člověk sám bez odborné pomoci nepomůže. „Tento týden nespím dobře, není divu, je toho na mě poslední dobou nějak moc… “ versus „Trpím nespavostí. Co když se už nikdy v životě pořádně nevyspím?“ Asi tušíte, že takto se snadno můžeme uvěznit ve stavu, který vypadá tím víc beznadějně, čím víc se ho snažíme změnit.
Spánkové poruchy mají v mezinárodní klasifikaci nemocí vlastní oddíl. Právem, ač každá klasifikace slouží spíše účelům vědeckých pracovníků a systému zdravotních pojišťoven – nespavci může být jedno, zda dostane to nebo ono číslo (ve skutečnosti mu to ale téměř nikdy jedno není), zda bude mít zvláštní diagnózu ze zvláštního spánkového oddílu lékařské klasifikace, nebo bude mít diagnózu z úplně jiné skupiny nemocí a k ní ještě navíc nespí.