Máme strach z trapnosti, protože nás může zabít. Když ne doopravdy, tak symbolicky. Vůči kritickému oku druhého či vůči skupině, do které patříme, se mnohdy cítíme bezbranní a úplně nazí. Zesměšnění nás může zasáhnout přímo do středu našeho narcismu, naší potřeby líbit se, být hodnotní a druhými respektovaní.
Tento článek si mohou přečíst jen předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného.
Zdá se, že tyto obavy jsou v různých odstínech a s různou intenzitou mezi lidmi všudypřítomné. Bojíme se, zda před někým obstojíme, jak nás druzí zhodnotí, či nás dokonce odsoudí. Co je to za strach, který je v krajních případech schopný člověka až paralyzovat a znemožnit jeho normální fungování?