9. 9. 2019
Proč tak často víme, že by nám prospělo něco změnit, ale neuděláme to? Jak je možné, že většinou tak dlouho váháme, než změníme práci, školu, rozejdeme se, přestěhujeme se? Strach z neznáma je jeden z těch nejzákladnějších a sdílíme ho všichni. Cokoliv známého, ať už je to sebehorší, kvůli němu obvykle vypadá mnohem lákavěji než potenciálně lepší neznámé. Když se nedokážeme rozhoupat, někdy pomůže položit si úplně jednoduchou otázku: „Dělám tohle rozhodnutí ze strachu, nebo z lásky?“
Tereza je dospělá žena, přesto stále žije s rodiči. Stejně jako její dva bratři – jeden mladší, jeden starší. Všichni tři sourozenci trpí psychickými problémy, nikdy si nenašli partnery ani dobrou práci, nezvládli se odstěhovat. Rodina Terezy je totiž skrz naskrz nemocná a manipulující. Nikdo s nikým doopravdy nemluví, nikdo nikoho doopravdy nevnímá, rodiče ani dříve neměli dobrý vztah a celou dobu signalizují, že by si bývali přáli, aby se Tereza vyvedla jinak. Když mi o tom vypráví, obě víme, že z toho toxického prostředí potřebuje především odejít a začít žít jinak, jinde, podle sebe a bez nutnosti každý den se prosekávat nánosem manipulace a shazování.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné