Foto: Thinkstock.com

Stres jako návyk

Ve stresových vzorcích jedeme od dětství. Věříme, že se od nás chce víc, než na co stačíme.

Monika Stehlíková

Monika Stehlíková
Lektorka, koučka

18. 2. 2015

Ze seriálu: Hlava a tělo
Jsme přetížení a vystresovaní, ale už jsme si na tento stav natolik zvykli, že ho považujeme za něco, co k životu prostě patří. Hned ráno, jak otevřeme oči, nám "naskočí", co všechno musíme stihnout, zařídit, udělat, komu zavolat, kam zajít – což okamžitě vyvolá pocity spěchu nebo tísně, strachu, napětí, úzkosti a pochybností. Jako by nás někdo táhnul za jakýsi provaz. Problém není v tom, že během pracovního dne musíme plnit náročné úkoly, ale v tom, jak k nim přistupujeme.

Náš přístup jde ruku v ruce se stresem, který je z dlouhodobého hlediska velice škodlivý. Má zásadní dopad na celou společnost a je příčinou velkého množství nemocí. Zatímco eustres jako krátkodobý aktivizační mechanismus je pro náš výkon prospěšný, dlouhodobý, chronický stres – distres – je ničivý, protože lidský organismus ho neumí odbourávat.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Povídat netřeba

Co můžeme udělat pro dítě, které prožilo traumatizující zážitek?

13 min

Den, kdy stojí za to žít

Když jen stojíme na místě a odoláváme nepřízni osudu, posilujeme kořeny.

10 min

Tichá bitva s vlastní hlavou

Nikdy nevíme, čím si prochází druhý člověk.

9 min

Strach z obrazovky

Obrazovky prý ničí dětský mozek. Co o tom skutečně víme a co jsou jen silná …

11 min

Setkání se studem

Na cestě k sobě se každá bariéra může stát prahem nového začátku.

10 min

18. 2. 2015

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.