Po ránu bývám nepoužitelný. Jen tupě zírám na svou ženu, která poskakuje kolem, plná energie a cosi mi zcela zbytečně vypráví. Naopak si užívám ty klidné chvilky v hodinách mezi psem a vlkem, kdy jsem plný elánu a napadají mne nejlepší myšlenky, zatímco všichni kolem jsou ponořeni do nejhlubšího spánku. Skřivan a sova jsou vžitá označení pro rozdílné chronotypy, která prezentují náš přirozený vnitřní rytmus. Co ale obnáší být sovou nebo skřivanem? A dá se to vůbec změnit?