Napsání tohoto článku plánuji už dlouho. Úplně upřímně, prokrastinuji ho už dlouho, první myšlenka přišla někdy v květnu. Napsala jsem mezitím řadu jiných textů, takže to není tím, že bych doopravdy neměla čas. Ospravedlňuji se před sebou, že stále sbírám střípky a podněty, že to určitě vylepším, že prostě nemám dost materiálu pro článek. Že téma „zraje“. Ano, témata mi postupně v hlavě zrají, ale víc než půl roku, to je dost. Zejména na člověka, který je poměrně výkonný. Článek neměl žádný deadline, nikomu jsem ho neslíbila, žil dlouho jen v mé hlavě. A tak jsem psaní posouvala, nestanovila jsem si žádný konkrétní čas, kdy text dokončím. I kdybych to udělala, asi ho nedodržím. Koneckonců, není zásadní pro mou praxi, existenci, pro mé klienty, studenty a navíc, donedávna neměl termín odevzdání.