Požádat nebo se dobře zeptat patří ke schopnostem, které vás mohou v životě skutečně posunout.
Kolikrát jste promarnili nějakou příležitost tím, že jste se nezeptali, o něco jste někoho nepožádali, a pak jste toho litovali? Proč je pro někoho jednoduché položit obyčejnou otázku, zatímco pro druhého je to něco nepřekonatelně obtížného?
K psaní tohoto článku mě inspirovala umělkyně Amanda Palmerová. Dnes je to zpěvačka, která založila poměrně úspěšnou skupinu. Dříve se však živila jako dvou a půl metrová živoucí socha nevěsty na ulici. Tím si vydělávala na své živobytí. Za každý dar, který dostala od lidí, věnovala květinu a dlouhý pohled do očí.
Během svého působení na ulici si vyslechla od lidí spoustu narážek. Jednou z nejčastějších byla věta: Najdi si konečně práci! Zraňovalo ji to, ale také motivovalo k tomu, aby založila svoji hudební skupinu a začala si vydělávat hudbou.
I když její hudební kariéra vylétla strmě vzhůru, nikdy neopustila bednu, na které kdysi stála jako nevěsta, ani klobouk, který držela v ruce.
Vyslechla si opět spousty narážek, ale neudělala nic špatného – prostě požádala a něco za to lidem dávala. Je zřejmé, že Palmerová získala úspěch ve své kariéře především tím, že o to doslova požádala. Nenutila lidi platit – prostě požádala a nechala druhé rozhodnout se, zdali ji chtějí v jejím působení podpořit.
Trvalo jí, než si uvědomila, že žádat o věci je fér. Říká se: Nedostaneš, co si zasloužíš, dostaneš spíše to, o co požádáš. Angličtina má také pěknou metaforu: The squeaky wheel gets the grease. Něco jako skřípající kola dostanou olej. Jednou z možností, jak tedy lidem ukázat, že si zasloužíte víc, je říci si o to. Lidé, kteří se nebojí žádat o pomoc, jsou v životě úspěšnější, protože si o to, co potřebují, prostě řeknou. Zní to jednoduše, že?
Čím více máte vy sami jasno, tím lépe můžete i druhým objasnit, co je vaším přáním – tedy i dobře požádat.
Proč je pro mnohé z nás tak složité požádat druhé o cokoli? Žádat a ptát se nás dělá zranitelnými. A nikdo nechce vypadat jako ten, kdo potřebuje pomoc. Pravděpodobně z kulturního hlediska to většině přijde jako něco nevhodného nebo nenormálního. Jen si vzpomeňte, kolikrát jste hráli divadlo, že například něčemu rozumíte, a v hloubi duše jste žádali o vysvětlení, ale strach a ostych vám nedovolil se zeptat. Nechtěli jste vypadat jako ti, kteří nevědí – zkrátka jako nedostateční v očích druhých.
Požádat nebo se dobře zeptat patří ke schopnostem, které vás mohou v životě skutečně posunout. Naučit se dobře ptát a zároveň umět říkat NE jsou schopnosti, na kterých úspěšní lidé intenzivně pracují a snaží se je dobře ovládat. Vědí totiž proč.
Když se dobře zeptáte nebo požádáte,
Perfektní nástroje nám nepomohou, pokud nebudeme schopni dávat a přijímat beze strachu, tvrdí Palmerová. Možná si říkáte, co tato pouliční umělkyně mohla lidem kromě květiny nabídnout. Kromě květin nabídla svým příznivcům dlouhý oční kontakt, kterým vyjadřovala uznání. Svým hudebním fanouškům věnovala hudbu zdarma a na svém blogu se dělila o své zajímavé příběhy, které inspirovaly další. Lidé jí za to byli ochotni dát, o co požádala.
Z toho vyplývá, že pokud o něco sami žádáme, měli bychom být připraveni něco hodnotného na oplátku nabídnout. Dávat a přijímat – je to jakási energetická výměna, která velmi dobře funguje, když se dodržují určitá pravidla, a nemusí zde nutně hrát roli peníze. Podceňovat bychom neměli ani hodnotu vztahů, které si odpradávna vytváříme. Vzájemným propojováním si v životě děláme přátele.
Palmerová si své příznivce získala tím, že byla autentická a upřímná, sdílela s lidmi svůj životní příběh. Tím se s nimi také propojovala a tvořila si stále větší skupinu přátel a fanoušků. Nebála se je požádat o pomoc a za to jim samozřejmě něco nabídla. Dodržela všechny aspekty tohoto "výměnného obchodu" a všichni z něj zároveň profitovali. Proběhla tedy absolutně nenucená a přirozená výměna s dobrým pocitem na konci.
Jak se tedy naučit požádat beze strachu a dovolit tak lidem, aby byli ochotni vám dát, co žádáte? Možná zde najdete tip pro sebe:
Je to zřejmý krok, který je ale velmi často přehlížen. Lidé si málokdy přesně uvědomí, co vlastně doopravdy chtějí. Dvě stě tisíc na financování projektu? Rande s dámou? Napsat knihu?
Není na škodu věnovat trochu času přemýšlení, co je přesně to, co chci. Je dobré být velmi konkrétní a zjistit si všechny aspekty okolo. Čím více máte vy sami jasno, tím lépe můžete i druhým objasnit, co je vaším přáním – tedy i dobře požádat.
Možná zjistíte, že vaše přání není niterné. Pak stojí za to se ptát, proč za ním tedy chcete jít.
Jak moc chcete to, co chcete? Patří to mezi vaše tři hlavní priority? Co všechno se ve vašem životě změní, pokud toho dosáhnete? Odpovězte si na všechny tyto otázky. Nevnímáte-li dostatečný důvod a smysl, proč za něčím jít, nebudete úspěšní ani při rozhovorech s druhými lidmi. Musíte být stoprocentně přesvědčeni, že to má skutečně tak být.
Možná něco rozumově skutečně chcete, ale chce to i vaše srdce? Rezonuje váš cíl s tím, kdo jste a za čím si stojíte? Zkoumat niterné pocity se vyplatí, protože tam někde hluboko uvnitř se rozhoduje o tom, zdali je to, co chcete, pro vás skutečně správné. Pokud bude vaše přání v souladu se srdcem i hlavou, pak jste na správné cestě ho i uskutečnit.
Možná zjistíte, že vaše přání není niterné. Pak stojí za to se ptát, proč za ním tedy chcete jít. Co chcete sobě nebo okolí dokázat? Možná je to naopak a v dosažení cíle vám brání některé programy, které zpochybňují vaše schopnosti apod. Skrze svá přání a touhy můžete dobře poznat i sami sebe, případně některé slabiny, nad kterými stojí za to se pozastavit.
A nyní to nejdůležitější. Je potřeba prostě požádat, jak již bylo zmíněno výše. Zeptat se nebo požádat vás může dělat zranitelnými. Je dobré si uvědomit, že něco chtít a požádat někoho jiného je lidské. Vyžaduje to spojení mezi vámi a tím, koho žádáte. Pokud se nezeptáte, odpověď je už předem jasná – NE. Ostych a strach z odmítnutí je jedním z rizik, které budete podstupovat. Ale co kdyby se to povedlo? Co kdyby bylo vašemu přání vyhověno? Stojí to za to o to požádat?
Pokud cítíte, že to tak opravdu chcete, jednejte okamžitě i za cenu, že to nemusí vyjít.
Čím konkrétnější budete, tím lépe. Znám jedno zařízení, kde nabízejí maminkám možnost hlídání dětí a zároveň využití kancelářských prostor pro jejich pracovní aktivity. Když potřebovali své nově otevřené centrum zpropagovat, cílovou skupinou byly zcela pochopitelně maminky. Nemělo smysl ztrácet čas dotazováním se všude a všech, když všichni jejich služeb nevyužijí. Marnili by energii svou i energii dalších lidí, kteří nabízené služby nevyužijí.
Někdy nemá smysl čekat, až na to bude vhodná chvíle – ta nemusí přijít nikdy. Pokud cítíte, že to tak opravdu chcete, jednejte okamžitě i za cenu, že to nemusí vyjít.
Umění požádat nebo se zeptat si nejlépe osvojíte tím, že to budete dělat. Přestože zpočátku zcela přirozeně cítíte strach, čím častěji budete do podobných situací vstupovat, tím lépe se budete v této disciplíně cvičit. Mistrovství přichází tehdy, pokud nemáte sebemenší problém o cokoli požádat a cítíte se u toho zcela přirozeně. Sebevědomí se vám bude navyšovat s drobnými vítězstvími.
...psychologů a psychoterapeutů a vás, čtenářů. My píšeme, natáčíme, radíme, upřímně sdílíme naše profesní i osobní zkušenosti. Vy nám posíláte náměty a skládáte se na honoráře autorů a provoz webu. Díky tomu můžeme psát a mluvit jen o věcech, které dávají smysl. Nemusíme brát ohled na vkus masového publika ani na zájmy inzerentů – na našem webu nenajdete jejich reklamy ani PR články.
Jako předplatitelé získáte neomezený přístup k hlavnímu obsahu, budete moci kdykoli sledovat naše online kurzy a přednášky, otevře se vám možnost využívat naši poradnu a také ulevíte očím, protože články budete moci nejen číst, ale i poslouchat. Platba je jednoduchá a bezpečná. Pro představu: roční předplatné vás vyjde na 31 korun týdně, to je jako deci vína nebo jedno malé pivo. Připojte se k nám a podpořte nás. Děkujeme.
Změňte svůj pohled na závislost: není to vaše slabost, ale přirozenost. Začněte být závislí vědoměji.
12 min
V terapii hledáme autentickou osobnost. Tu, kterou se někdejší dítě marně chtělo stát.
34 min
Co nám brání jít do konfliktu? Nevěříme vzájemnému vztahu, nevěříme ani sami sobě.
9 min
Psycholog Dalibor Špok představuje svoji oblíbenou relaxační techniku.
32 min