19. 12. 2022
Tu a tam u mě nastane okamžik, kdy se nemůžu zbavit pocitu, že mé životní počínání postrádá smysl. Hlavou se mi honí myšlenky, že se v životě nikam neposouvám (alespoň ne dostatečně či patřičně rychle), nevidím uspokojivý pokrok, a cíl se mi tak začíná ztrácet v nedohlednu. Nedávno jsem se v této slepé uličce ocitla znovu: najednou jsem měla pocit, že mě snad opustila veškerá kreativita a životní energie.
Již nějakou dobu se mi v knihovně prášilo na knihu Thomase Moora Terapie duše. Čas těchto zapomenutých knih vždycky přijde a ze zkušenosti vím, že obvykle v tu nejsprávnější chvíli. Jako právě teď: na stránkách knihy se zrcadlil přesný popis mé aktuální situace, ale autorův náhled na ni mě rozdráždil.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné
Odebírat newsletter
zdarma hlavní myšlenky z nových článků
Odesláno, díky!
newsletter posíláme jednou týdně