14. 12. 2022
Můžete dělat chyby. Můžete selhat. Nemusíte vědět. Nemusíte se snažit. Nemusíte o nic usilovat. Nemusíte být lepší než ostatní. Můžete si žít život po svém. Nemusíte nikomu nic vysvětlovat. Můžete odpočívat. Můžete nedělat nic. Je to váš život… Teď se zastavte. Přečtěte si tyto věty ještě jednou. Ačkoliv často rozumově víme, že to tak asi je, mnohdy to ani zdaleka vnitřně necítíme. Vyčítáme si plno věcí. Stupňujeme nároky na sebe i okolí. Rozhodně nesmíme nic pokazit a musí se nám podařit každý úkol, každý vztah. Když neuspějeme, znamená to, že jsme selhali. Jsme špatní a neschopní. Naše sebevědomí klesá pod bod mrazu.
Samozřejmě, ne všichni na sobě mají ten tíživý balvan plný očekávání, co všechno by měli zvládnout, jací by měli být a kolik zátěže mají vydržet. Ale mnoho lidí v mém okolí, a to nejen klientů, to tak má. Často je pronásledují výčitky a v hlavě jim téměř bez přestání zní ten divný hlásek: Teď ale nemáš nárok na odpočinek. Vždyť toho máš ještě tolik na práci. A ne že to pokazíš! Vždyť co by si o tobě pomysleli! Nedej bože, že uděláš chybu. Zase se ukáže, že jsi k ničemu.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné